Rozhovory k 30. výročí Moravsko-slezské křesťanské akademie s představiteli CMKA

ROZHOVOR S PhDr. ROMANEM ZAORALEM, VICEPREZIDENTEM CMKA A PŘEDSEDOU RP CMKA OLOMOUC

1. V čem spatřujete poslání CMKA a její budoucnost?

Moravsko-slezská křesťanská akademie se za třicet let soustavné činnosti vryla do paměti řady jejích členů a příznivců. Byl bych rád, kdyby nyní v nové formě, jako Cyrilometodějská křesťanská akademie, pokračovala v tomto odkazu a dále ho prohlubovala. Její vzdělávací aktivity ve formě přednášek, kurzů a konferencí, ať už na úrovni klubů či regionálních poboček, by měly více reagovat na aktuální dění a potřeby ve společnosti. Jsem přesvědčen, že v době krize a nejistoty současného světa poroste poptávka veřejnosti po vědecky podloženém a křesťansky ukotveném objasňování příčin a důsledků složitých politických, hospodářských a ekologických problémů, jimž dnešní společnost čelí a v nichž se lidé často jen obtížně orientují. Za důležité rovněž považuji pokračovat ve vydávání online časopisu a prostřednictvím společných aktivit rozvíjet partnerské vztahy jak s Českou křesťanskou akademií, tak s kolegy v zahraničí. CMKA může podle mého názoru růst a získávat si respekt tím, že bude udržovat v univerzitních městech těsnější spolupráci s mladou nastupující generací křesťansky orientovaných studentů, rozvíjet dialog s nevěřícími a se členy jiných křesťanských denominací i náboženství. Celoživotní vzdělávání je na této cestě bezpochyby tím nejúčinnějším nástrojem.

2. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

Za více než dvacet let se pod mým vedením podařilo v Olomouci vybudovat pevné jádro zájemců a příznivců MSKA. Mou strategií byl vždy výběr aktuálních témat a atraktivních přednášejících. Poznal jsem při tom mnoho zajímavých lidí z Česka i ze zahraničí a sám jsem se toho hodně naučil a dozvěděl. Nad rámec běžných aktivit je třeba zmínit dvacet bioetických konferencí, jejichž pořádání jsme předloni završili vydáním sborníku s nejzajímavějšími příspěvky předních českých a slovenských expertů. Podařilo se rovněž navázat spolupráci s Vysokoškolským katolickým hnutím v Olomouci a uskutečnit s jeho členy několik úspěšných akcí. V současné době takto společně připravujeme klimatologickou konferenci. I když musela být kvůli pandemii již několikrát odložena, patří stále mezi naše priority, neboť otázky změn klimatu a ochrany životního prostředí jsou dnes velmi naléhavé a není pochyb o tom, že se jejich význam bude směrem do budoucnosti stále zvětšovat. Zhoršování klimatologických a zdravotních podmínek má v současném globalizovaném světě dopad na všechny kontinenty a jejich obyvatele bez výjimky a právě to je důvod, proč patří k prioritám nejen mnoha vědců, ale i papeže Františka.

ROZHOVOR S Prof. LADISLAVEM TICHÝM, Th.D., PŘEDSEDOU SMÍRČÍHO SBORU CMKA

1. V čem spatřujete poslání CMKA a její budoucnost?

CMKA je důležitý orgán pro rozšiřování vědomostí především v duchovní oblasti. A to má velký význam. Významný je také nový název, který obsahuje přívlastek „Cyrilometodějská“. Tím je Akademie vlastně otevřena vůči Evropě a světu. Tuto otevřenost by pak měla v budoucnosti využít a podílet se na šíření vědomostí nejen na Moravě a v České republice, ale i mezinárodně, i když hlavní náplň práce bude jistě pro ty, kteří žijí s námi ve společenství naší země.

2. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

MSKA (dnes CMKA) mi umožnila setkání s lidmi, které bych jinak nepoznal. Nemalé obohacení jsem samozřejmě získal také z příspěvků a přednášek, kterých jsem se mohl osobně účastnit. Můj podíl na realizaci nových programů je poměrně malý. Ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že kurzy pro menší okruh zájemců mohou prohloubit vědomosti ještě více než pouhé přednášky. Kromě toho se začínají také organizovat kluby. CMKA bych chtěl popřát krásnou budoucnost, která bude naplněna užitečnou a bohulibou činností.

ROZHOVOR S PhDr. ThDr. RADKEM MEZULÁNIKEM, Ph.D., ČLENEM PREZIDIA CMKA, PŘEDSEDOU KLUBU CMKA BRNO

1. V čem spatřujete poslání CMKA a její budoucnost?

Cyrilometodějská křesťanská akademie je pro mne v tuto chvíli velmi důležitým spolkem. Při pohledu na současnou situaci ve světě i v církvi roste poptávka po kvalitních programech, textech a publikacích, které stojí na pevném základě a jasně i srozumitelně analyzují stav věcí a nabízejí odborná stanoviska. Věřím tedy, že MSKA má své poslání i v budoucnosti, zvláště pokud se podaří navázat na kvalitní odkaz uplynulých třiceti let a rozšířit pole působnosti do dalších oblastí a pro další zájemce.

2. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

Svůj první článek do časopisu Dialog Evropa XXI jsem napsal v roce 1995, kdy jsem nastoupil do Radia Proglas, a připravovali jsme zahájení vysílání ze Sv. Hostýna a budovali studia. V rámci propagace jsme se tehdy sešli s panem profesorem MUDr. Bohumírem Langem, CSc., zakladatelem a prvním předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie. Rád vzpomínám i na spolupráci s ním a jeho dalšími tehdejšími kolegy na pořadech pro Radio Proglas. Zvláště například ze sdružení Sursum corda.

Doufám, že rozšíření Klubů MSKA bude pokračovat a podaří se rozvinout nové vzdělávací projekty. Myslím, že i změna názvu mnohé napovídá a otevírá novou etapu rozvoje.

ROZHOVOR S P. Ing. JIDŘICHEM PEŘINOU, PŘEDSEDOU RP CMKA UHERSKÝ BROD

1. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

Existenci Regionální pobočky MSKA (dnes CMKA) v Uherském Brodě bych rozdělil na tři etapy.

První začala v polovině roku 2004 a trvala do konce roku 2012. Za předsedu byl zvolen Ing. Zdenek Hanzelka, CSc. Za více jak osm let činnosti se v tomto období uskutečnilo 52 přednášek. Většina z nich byla velmi hojně navštívena. Z mnoha zajímavých přednášejících zmíním pražského pomocného biskupa Mons. Václava Malého, ředitele Radia Proglas Mons. Ing. Martina Holíka a astronoma a astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc.

Druhá etapa trvala mezi roky 2013 až 2017. Po rezignaci předsedy Ing. Zdenka Hanzelky, CSc., se nenašel nikdo, kdo by regionální pobočce předsedal. Proto se přednášky pod hlavičkou MSKA v Uherském Brodě nepořádaly.

Třetí etapa začala s mým příchodem do Uherského Brodu. K dispozici byl farní sál s kapacitou zhruba 60 míst (v případě většího zájmu sál Muzea J. A. Komenského), město poskytovalo spolkům příspěvek na činnost a navíc zde stále existovala základna 13 členů, kteří byli nakloněni k obnovení regionální pobočky. Během třetí etapy, která trvá od roku 2018 doposud, se uskutečnilo 17 přednášek. Například s olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, biblistou doc. Petrem Chalupou, Th.D., a teologem a přírodovědcem Mgr. Markem Orko Váchou, Ph.D.

2. V čem vidím největší přínos činnosti CMKA?

Myslím si, že se věřící málo vzdělávají ve víře. U většiny chybí povědomí, že bez dalšího prohlubování znalostí je jejich víra v ohrožení. Buď se postupem času stane zvykovou, nebo se zcela vytratí. Přednášky umožňují atraktivní formou prohlubovat základy víry a s ní související témata. Za zmínku také stojí příležitost setkat se s uznávanou autoritou a odborníkem na dané téma. Hojný zájem o přednášky je pro mě tou největší odměnou za vynaložené úsilí. Děkuji všem, kteří naše aktivity podporují – ať už modlitbou nebo finančně.

ROZHOVOR S PETREM ŠPLOUCHALEM, PŘEDSEDOU RP CMKA BRNO – OBŘANY

1. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

Úvodem bych si dovolil všechny čtenáře pozdravit.

Než odpovím na otázku, v čem spatřují poslání CMKA a její budoucnost, je podle mne důležité připomenout, že naše pobočka se původně stala pobočkou MSKA.

Poslání MSKA jsem spatřoval v otevření horizontu pohledu všem lidem bez rozdílu na dobrého Boha, který miluje všechny lidi. Jako katolík přiznávám, že jsem se zamýšlel nad výzvou evangelizačního a předmisijního poslání církve. Syntéza těchto úvah vede především k nabídce Boží lásky od lidí k lidem. Tedy nejen ke vzdělávání, výchově, osvětě, ale k radosti předávané od člověka k člověku jako svědectví o Boží lásce.

Následný krok přerodu MSKA na CMKA jsem jenom přivítal. Jednak pro samotnou cyrilometodějskou tradici v našem národě, na kterou se zapomíná, ale i z osobních důvodů. Sám jsem kdysi na Karolinu v Praze vystudoval základy byzantské liturgie a celkově mám k této tradici nesmírně blízko. Mnohokráte jsem si uvědomoval, jak jsme se svým kořenům jako národ vzdálili. A v neposlední řadě vzpomeňme na arcibiskupa Stojana a Unionistické sjezdy na Velehradě.

Celý přerod na CMKA je hlubokým tajemstvím, které nám nabízí možnost nechat opět vykvést nádherné květy, které vyrostou z kořenů naší kultury. Snad mi rozumíte.

2. V čem vidím největší přínos činnosti CMKA?

Tímto v podstatě odpovídám i na druhou otázku, co mi křesťanská akademie dala a čím mě obohatila.

Jsou to určitě nové osobnosti, vztahy, lidé, ale nezapomeňme, že to nejhlubší a nejkrásnější, co se nám otevírá, je tajemství naší víry právě ve společenství dobrých lidí s milujícím Bohem.

Závěrem si vám dovolím popřát co možná nejvíce radosti, ale také opravdové odpovědnosti za nově vzniklou CMKA.

ROZHOVOR S JOSEFEM KLIMKEM, PŘEDSEDOU RP CMKA ZÁBŘEH

1. Co vám akademie během své existence dala, jak vás obohatila, popř. jaké nové věci jste realizovali v rámci akademie?

Vzdělávací a výchovná činnost v křesťanské nauce a církevním učení má v Zábřeze velikou tradici. Již roku 1891 byl z popudu osvíceného zábřežského kaplana Františka Smutného založen vzdělávací křesťansko-katolický spolek „Methoděj“. Členové spolku v roce 1910 postavili Katolický dům, ve kterém pak provozovali a rozvíjeli svoji činnost. V dobách nesvobody nebylo křesťanské vzdělávání oficiálními místy tolerováno, přesto probíhalo v utajení i nadále a to například formou bytových seminářů. Na těch přednášeli i takoví velikáni jako byl například Josef Zvěřina.

S uvolněním poměrů po politických změnách, které se v naší zemi uskutečnily na počátku 90. let, nastala v Zábřeze zajímavá situace. Souběžně vedle sebe začaly svoji činnost vyvíjet místní pobočky obou křesťanských akademií. Pobočka ČKA navázala na aktivity z dob totality, vznikla iniciativou „zespodu“ a ve své činnosti se profilovala jako více ekumenicky otevřená. Oproti tomu pobočka CMKA (dříve MSKA) vznikla iniciativou „shora“ a již od svého vzniku má přímé vazby na diecézní struktury katolické církve.

Zábřežské regionální pobočky obou akademií mají přirozené zázemí ke své činnosti v prostorách Katolického domu. Členové obou akademií ve své činnosti vzájemně spolupracují – konzultují témata, termíny akcí, přednášející, organizační zabezpečení atd. Příkladem spolupráce v nedávné minulosti jsou společně pořádané „Malé akademické dny“.

2. V čem spatřujete poslání CMKA a její budoucnost?

Do budoucna bych rád, aby obě místní pobočky svojí činností přispívaly k tomu, aby naše společnost byla lidštější. Aby se lidé naučili potlačit v sobě náklonnost ke zlému – aby na svých životních cestách nepoužívali intriky, podlost a špatnost. Ale naopak aby v sobě objevili dobrotu, pokoru, vzájemnou toleranci, úctu a ochotu k vzájemné pomoci.

Děkujeme za poskytnuté rozhovory

Rozhovor s prezidentem CMKA k 30. výročí Moravsko-slezské křesťanské akademie

ROZHOVOR S ThDr. ICLic. JIŘÍM KONÍČKEM, PREZIDENTEM CYRILOMETODĚJSKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE.

1. Před třiceti lety, po pádu komunistického režimu, vznikla MSKA. V čem spatřujete její kořeny, o co se opírá? Na co můžeme i v současnosti navazovat?

Kořeny a důležitá návaznost je ve vztahu ke Křesťanské akademii Řím-Velehrad, která byla ustanovena katolickými exulanty v květnu 1950 v Římě jako studijní a ediční ústav Cyrilometodějské ligy. Tyto instituce publikační činností a poskytováním literatury podporovaly v totalitním Československu vzdělávání křesťanů a pomáhaly aktivitám v neoficiálních církevních strukturách. V roce 1990 mnohé laické křesťanské aktivity se studijním zaměřením, působící za totality v ilegalitě, chtěly rozvinout svoji činnost veřejně v organizovaném sdružení. Z jejich podnětu došlo k založení Moravsko-slezské křesťanské akademie v Brně, kde byla rozvinuta činnost laických aktivit podzemní církve.

2. Jaké bylo od začátku poslání MSKA v oblasti křesťanského vzdělávání, jak byla tato mise naplňována v uplynulém období?

Poslání Moravsko-slezské křesťanské akademie od počátku spočívalo v zajišťování možnosti dalšího vzdělávání dospělých křesťansky smýšlejících občanů a přispívalo k vytváření a formování farních společenství. Hlavní činnost byla zaměřena na pořádání přednášek z oblasti přírodních věd, filosofie a teologie a kurzů s osvětovým programem. Tato mise byla díky nasazení a činnosti mnoha obětavých členů během svého působení naplňována. MSKA tak získala místo a sehrává svou roli v systému křesťanského vzdělávání.

3. MSKA od začátku souvisí s církevním prostředím, jak se díváte na spolupráci s církvemi a v čem vidíte její přínos, kde se naopak představy nenaplnily?

Souvislost s církevním prostředím byla dána od začátku v prvotním návrhu Stanov, kde se uvádělo, že MSKA se řídí platnými směrnicemi pro činnost laiků v katolické církvi, řídí se také dílčími nařízeními olomouckého a brněnského ordinariátu. Tato spojitost s církevními strukturami se projevila jako velice přínosná při spolupráci ve vzdělávání a formování laiků v křesťanském učení a nauce Církve. Velkým přínosem je trvalá podpora ze strany církevních představitelů ČBK a moravských biskupů, kteří významným způsobem pomáhají v činnosti a rozvoji působení CMKA. Představy a očekávání se naplnily v působení MSKA v církevních strukturách (diecéze, děkanát a farnost), které však tento rozsah služby nemohly zajišťovat.

4. Od roku 2017 jste prezidentem MSKA. K jakým změnám v době Vašeho působení došlo a proč jste k nim přistoupil?

Vedení jsem se ujal v době, kdy se MSKA nacházela v kritickém stavu a nefunkčnosti mnohých struktur. Proto byla iniciována rozsáhlá reforma organizačních struktur a realizován plán rozvoje MSKA. V realizaci programu reforem se úspěšně podařily významné právní úpravy a změny Stanov Akademie směrem k modernímu a funkčnímu spolku. Významnou změnou je přemístění ústředí – sídla MSKA do Olomouce, kde jsou Arcibiskupstvím olomouckým poskytovány prostory a technicko-materiální podpora pro pravidelné vzdělávání a klubovou činnost. Byly založeny nové organizační struktury: Kluby křesťanské akademie jako vzdělávací místa pro pravidelnou výuku a společenská setkávání a poradní sbor Akademické kolegium CMKA pro strategické akademické směřování.

5. Co bylo podnětem ke změně názvu MSKA na Cyrilometodějská křesťanská akademie? Cyrilometodějský odkaz je bezesporu novým akcentem směřování, co může CMKA přinést?

Zásadním podnětem ke změně názvu je snaha navázat a rozvinout odkaz na Křesťanskou akademii, která byla založena jako studijní a ediční ústav Cyrilometodějské ligy. Kontinuita MSKA s touto institucí je vyjádřena v převzetí názvu Křesťanská akademie, ale další aspekt, že je to ústav cyrilometodějské ligy, to se v názvu neodráželo. Bezprostředním podnětem byla návštěva hrobu sv. Cyrila při národní pouti do Říma v roce 2019. Uvědomil jsem si, jakého uznání se dostalo evangelizačnímu a vzdělávacímu dílu svatého Cyrila a Metoděje ze strany papežů a jaký dluh máme my, vůči těm, kterým za toto dílo, vykonané na Moravě, vděčíme. Jména sv. Cyrila a Metoděje v novém názvu Akademie vyjadřují úctu k jejich dílu a snahu rozvíjet tento jejich odkaz. Název Moravsko-slezská křesťanská akademie měla kontext nacionálně-teritoriální. Nový název Cyrilometodějská křesťanská akademie má vztah k Moravě, se kterou je neoddělitelně spjato dílo sv. Cyrila a Metoděje a vyjadřuje širší kontext – vztah k Evropě, kde rozvíjeli své dílo a následně šířili jejich žáci v evropských zemích.

6. Co dalšího byste vyzdvihl z programového směřování CMKA, které oblasti již se začaly naplňovat, a na které se bude potřeba nejvíce zaměřit?

Programové směřování CMKA se začalo naplňovat v oblasti vzdělávání založením Cyrilometodějského institutu jako odborného a studijního střediska navazujícího na odkaz díla sv. Cyrila a Metoděje ve spolupráci s dalšími institucemi a místy spojenými jejich působením. Z programového směřování CMKA bych vyzdvihl záměr rozvíjet širší spolupráci a dialog s křesťanskými církvemi západní a východní tradice v úsilí o obnovu víry a křesťanských hodnot v Evropě a vést osvětu a společenský dialog k rozvíjení kulturních hodnot a kultivaci společnosti k pokojnému soužití.

7. Společenská situace v souvislosti s pandemií přinesla nové výzvy. Jak se dotkly CMKA a co podle Vás přinesou?

V důsledku celosvětové pandemie koronaviru mnohé instituce, včetně CMKA, prožívají krizi existence a perspektivy svého fungování. Vzhledem k tomu, že jsme museli čelit kritické situaci již v předchozím období a hledat nové cesty k provedení potřebných změn k překonání krize, není nynější situace katastrofou. Je spíše výzvou k hledání dalších nových forem působení v redukci provozu a optimalizací administrace a především v zaměření vzdělávání prostřednictvím mediálních a komunikačních prostředků. Tyto formy nové působnosti a činnosti mohou umožnit spojení se členy a zájemci o vzdělávání a k lepší prezentaci a komunikaci ve společnosti.

8. Co byste závěrem našeho rozhovoru popřál CMKA a jejím členům?

Chtěl bych popřát všem členům trpělivost v současných obtížích, důvěru v mocné působení Boží a odvahu k naplňování svého evangelizačního a vzdělávacího poslání v rodině, v církvi a společnosti.

Rozhovor s Mons. Ladislavem Hučkou, apoštolským exarchou řeckokatolcké církve v ČR