Jan Pavel II. vzpomíná na návštěvu ČR a svatořečení Jana Sarkandra - sv. Jan Pavel II.

Ilustrace
Téma: Teologie, Společnost, Spiritualita, Historie
Vydáno: 4.8.2021
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

Proslov papeže Jana Pavla II. při generální audienci 24. 5. v Římě. Příspěvek byl publikován 14. 12. 2020 na webu ČBK.

 

1. Dnes chci věnovat obvyklou středeční katechezi pastorační návštěvě, kterou jsem vykonal od 20. - 22. května v Praze a v Olomouci v České republice a ve Skoczówě, Bielsko-Bialé a Zywci v Polsku. Zastavil jsem se tedy v Čechách a na Moravě a poslední město, odkud jsem odlétal do Říma, byla Ostrava na Moravě. Myslím, že důležitost této cesty se dá pochopit ve světle dokumentu „Tertio millenio adveniente“.

Církev, zatímco se připravuje na jubileum roku 2000, se v určitém smyslu vrací na různé cesty, po kterých Kristus vstoupil do života velké lidské rodiny v různých světadílech a v různých zemích. Jedna z těchto cest do střední Evropy vede takzvanou Moravskou branou.

Křesťanství sem přišlo poměrně brzy a v 9. století zapustilo kořeny mezi Slovany Velkomoravské říše. Právě kníže tohoto státu pozval svátého Cyrila a Metoděje, kteří pocházeli z Byzance, aby hlásali evangelium jeho lidu. Tato evangelizace přinesla plody především na území, na kterém se konala papežská návštěva. Centrem návštěvy, kterou jsem mohl vykonat v roce 1990 po pádu komunistického režimu, byl Velehrad na Moravě, na území nynější olomoucké arcidiecéze.

Název Moravská brána je velmi působivý. Připomíná nám především, že Kristus, o němž mluví evangelium, je branou k ovcím (srv. Jan 10,7). Zároveň označuje určitou historickou a zeměpisnou skutečnost. Širé moravské roviny tvořily ze zeměpisného hlediska úrodné území pro rozvoj lidské civilizace od jihu na sever. Odtud přišlo křesťanství do Polska, podle tradice už v 9. století, a dospělo na území na jih od Krakova a v 10. století (podle historických údajů)do Hnězdna a Poznaně-Hnězdna, jež bylo tehdy hlavním městem Piastovského státu, který se teprve organizoval.

2. S vědomím těchto historických odkazů bych chtěl říci, že hlavním důvodem návštěvy bylo svatořečení blahoslaveného Jana Sarkandra a blahoslavené Zdislavy. Zdislava je spojena s dějinami církve v Čechách a Jan Sarkander s dějinami církve na Moravě. Zdislava byla manželka a matka rodiny, členka třetího řádu sv. Dominika. Její jméno je známé a často se dává při křtu jak děvčatům, tak chlapcům. Jde o osobnost, která žije od 13. století v paměti církve nejen v Čechách, nýbrž i v Polsku a v okolních zemích.

V neděli 21. května byla povýšena ke cti oltáře spolu s Janem Sarkandrem. jehož život je spojen především s Olomoucí na Moravě. Sarkander byl farářem v době, ve které křesťanstvo prožívalo drama reformace. Byl uvězněn, protože zůstal věrný katolické církvi, a protestantští vládcové Olomouce ho podrobili krutému mučení. Zásada „cuius regio eius religio“ opravňovala tehdy ty, kteří měli moc - protestanty nebo katolíky - vnutit vlastní náboženskou příslušnost svým poddaným. Ve jménu této zásady došlo v Čechách a na Moravě k tolikerému násilí jak ze strany katolíků, tak protestantů. Jan Sarkander je pouze jedna z mnoha obětí léto situace.

Znamení Boží Prozřetelnosti ukazují, že dosáhl hrdinské svatosti; bylo tedy spravedlivé, aby byl povýšen ke cti oltáře. A pak, bylo to přání církve v Čechách a na Moravě, aby se svatořečení konalo právě v Olomouci. Přijal jsem tento návrh, protože jsem v tom viděl prozřetelnostní příležitost vyjádřit na zvláště významném místě kritické zhodnocení náboženských válek, které si vyžádaly tolik obětí jak mezi katolíky, tak mezi protestanty. Přál bych si, aby se tato událost stala pro všechny mocným podnětem k úsilí, aby už nikdy nedošlo k podobným hříchům proti přikázání křesťanské lásky.

Odpoledne téhož dne po svatořečení se konalo před mariánskou svatyní na Svatém Kopečku setkání s mládeží, které bych rád definoval jako jedno z nejkrásnějších a nejoriginálnějších setkání, jaké jsem kdy měl s mladými. Při té příležitosti jsem chtěl „odevzdat“ mladým modlitbu Páně, „Otčenáš“, téměř jako vytyčení etapy katechumenátu mládeže v té zemi. Vždyť jen Kristus může dát mladým to, po čem tolik žízní, totiž plný a radostný smysl života. Často je ho nedostatek jako vína na svatbě v Káně Galilejské. A Maria, Ježíšova Matka, doprovázela svou duchovní přítomností ono významné setkání, na němž zazněla slova, která pronesla v Káně: „Udělejte Jarní měsíce připomínají několik výročí Jana Pavla II. - Arcibiskupství  olomoucké všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5). Ta slova opakuje i dnes, zvláště mladým, kteří chtějí hodnověrně realizovat svůj život.

3. Chci vyjádřit svou vděčnost křesťanskému společenství ve Skoczówě, které projevilo značné pochopení pro ekumenické úkoly, kterým mělo sloužit svatořečení Jana Sarkandra. Městečko Skoczów je v oblasti Těšínského Slezska, na území, které donedávna patřilo do katovické diecéze. A právě tato katovická diecéze zároveň s olomouckou usilovaly o svatořečení Jana Sarkandra. Bylo tedy oprávněné, abych se první den po slavnostním svatořečení v Olomouci odebral do Skoczówa a poděkoval Bohu za dar nového světce. Ten - jako mnozí před ním a po něm - se stal prvkem sblížení mezi církvemi a mezi křesťany v Čechách, na Moravě a v Polsku. Velkolepá slavnost ve Skoczówě s hojnou účastí věřících ukázala, jak se dějiny církve hluboko vrývají do dějin národů a států. Slezsko je už po celé tisíciletí pohraničním územím, kde se setkaly dvě velké církve, založené právě v roce 1000: krakovská a vratislavská arcidiecéze. Během tohoto tisíciletí rozvíjely cenné evangelizační poslání, které se pojí ke dvěma mučedníkům: svatému Vojtěchu a svatému Stanislavovi, které polská církev uctívá jako hlavní patrony spolu s Jasnohorskou Madonou.

Pondělní návštěva ve Skoczówě, v Bialsko-Biale a Žywci vyzdvihla existenci a vitalitu nové diecéze, zřízené před několika lety s úkolem hlásat evangelium v Těšínském Slezsku a podél řeky Sóly až k Osvětimi. Je to země zvláště drahá mému srdci, kterou znám velmi dobře, neboť jsem byl v minulosti krakovským metropolitou. Kromě toho i moje rodina pochází z této oblasti. Tato návštěva měla tedy zvláštní životopisný rys. Bylo pro mne velikou radostí v tomto velikonočním období znovu se vidět s tolika křesťanskými společenstvími, která jsem navštěvoval jako arcibiskup a obdivovat ony kopce, na kterých jsem často dělal dlouhé procházky.

4. Chci poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této pastorační návštěvy, ať už tím, že mě pozvali nebo že ji pečlivě připravili. Její plody bylo dobře vidět už od prvé etapy v Praze a pak v Olomouci, ve Skoczówě, v Bielsko-Bialé a v Žywci. Kromě velkých liturgických shromáždění spojených se svatořečením svaté Zdislavy a svatého Jana Sarkandra, za účasti velkého počtu věřících, zasluhují vděčnou vzpomínku zároveň se setkáním v modlitbě s obyvatelstvem Čech, také ekumenická setkání v Praze a ve Skoczówě. Doufám, že poslouží k dalšímu ekumenickému sblížení křesťanů, neboť to je jedna z výzev Velkého jubilea.

Rok 2000 je důležitým opěrným bodem nejen pro křesťanství a církev. Je důležitý pro Evropu, a to zvláště v současné době. Po pádu totalitních systémů se totiž stále více snaží stát se velkou vlastí. Kéž nám vzpomínka na historickou Moravskou bránu ukáže Krista, který se stal pro nás všechny Branou na cestě k věčnému životu!

Obálka

Milí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé cyrilometodějské křesťanské akademie, přes obtíže spojené s pandemií koronaviru vychází nové číslo našeho časopisu Dialog Evropa XXI, 1-4/2020, které shrnuje plánovaná témata, činnost naší akademie a významná jubilea roku 2020. Témata tohoto čísla jsou: 30 let MSKA, 30 let svobodného působení církve v české společnosti, Kurz teologie v praktickém životě, Jubilea církevních osobností, Fenomén mariánských sloupů.V rubrice Anotace publikací jsou představeny nové knihy: od Mons. Jana Graubnera Zbožnost je užitečná ke všemu o prožívání zbožnosti v aktuální situaci, publikace k historické církevní osobnosti Svatý Jan Sarkander, vydaná autorskou a editorskou péčí PhDr. Karla Kavičky, a dvě brožury od P. Jana Larische: Budovatelé Katolické akce a Mons. ThDr. Franz Linke.

Více se dočtete zde

Logo CMKA

Registrováno na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 5224
ISSN 1210 - 8332 (tištěná verze)
Číslo účtu: 2901407106 / 2010

Kontakty

  • E-mail: redakce@dialogevropa21.cz
  • Telefon: +420 732194741
  • Poštovní adresa: Wurmova 11, 77900 Olomouc
  • Odpovědný redaktor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček

Administrace | Vytvořil Mouser.cz, 2017

E-časopis Dialog Evropa XXI je financován z projektu nadace ČEZ.

Sponzoři

LogoLogoLogoLogoLogo

Partneři

LogoLogoLogoLogoLogoLogoLogo