Starý pohled na svět

Ilustrace
Téma: Spiritualita
Vydáno: 11.12.2017
Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda, PsL, PD, MTh
Zpět

Když jsme se zabývali autentickými křesťanskými kořeny nauky Johna Maina a shod mezi ním a mystiky, ráda bych více prozkoumala vlastní praxi meditace a to, co nám na této cestě pomáhá nebo překáží.

Dříve než tuto cestu průzkumu začneme, bylo by dobře si zopakovat, kde se nacházíme. Jednou z věcí, která nám na začátku často překáží, je mentální pozadí našeho života, naše názory a chování, i když si toho často nejsme vědomi. Ke změně obvyklého vnímání skutečnosti je třeba dramatického posunu. Tento posun se může odehrát v různých obdobích nebo v různých okolnostech odlišných pro každého jednotlivce, jeho možnost však patří k lidské přirozenosti.

Byli jsme až do nedávné doby formováni a povzbuzováni převládajícím vědeckým materialismem současné doby, abychom viděli skutečnost dualisticky: tělo oddělené od mysli a pak navíc klademe jednostranný důraz na část své mysli/vědomí - ego, a popíráme skutečnost čehokoli většího. Tento světonázor začal v sedmnáctém století s Descartesem a Newtonem. Od té doby to proniklo naši kulturu. Během následujících století byl pojem duchovní i náboženský očerňován jako nevědecký a byl vysmíván jako primitivní zbytek z minulosti. Richard Dawkins je hlavním příkladem tohoto přístupu.

Zapomíná se ovšem na to, že jak Descartes, tak Newton nikdy nepochybovali o existenci Boha: Podle Descartese je lidská mysl osvícena Bohem a naše vhledy tedy vycházejí z tohoto Zdroje. Matematické zákony ovládající Stvoření byly božsky inspirovány a jsou spolehlivé. Newton věřil, že Vesmír je tělesem Bohem proniknutým. Víra v Boha je základním předpokladem zakládajícím jejich dílo.

Newton ovšem sdílel Descartesův dualistický, deterministický a mechanistický úhel pohledu. Podle něj tam není vrozená tvořivost a svoboda pro jednotlivce. Newtonovu vesmíru se tedy někdy říká 'hodinářský vesmír'. Jakmile je jednou uveden do pohybu, poslouchá pevná pravidla s předvídatelnými důsledky. Pozdější vykladači vyvodili závěr, že jakmile se míč kutálí, už není třeba Božího vstupu. Vedlo to k víře v Boha nepřítomného, zaměstnaného ve vesmíru čímsi jiným, nebo k pocitu, že Bůh vůbec neexistuje.

Od dob Descartese a Newtona se nahlíželo na lidskou mysl jako na cosi naprosto odděleného, izolovaného od našeho těla a zbytku viditelného vesmíru. Jedinou jistou věcí je naše schopnost myslet, podle Descartese jediný důkaz existence: 'cogito ergo sum' (myslím, tedy jsem). Navíc naše smysly, protože jsou vázány k tělu, byly považovány za velmi porušené.

Pojetí lidstva jako mechanismu se vynořuje počátkem dvacátého století jako behavioristická psychologie. Příklad takovéhoto přístupu lze najít v knize George Orwella 1984: „Vytváříme lidskou přirozenost. Lidé jsou nekonečně tvární.“ Důsledkem tohoto mechanistického a redukcionistického přístupu je vynořující se pocit bezcennosti a bezmoci. Jsme opravdu pouhým produktem svého okolí a navíc jen nezúčastněným pozorovatelem zbytku stvoření, bez účasti na celém kosmickém procesu? Jsme sami v nepochopitelném vesmíru? Pokud ano, všichni jsme závislí jen na svém důvtipu, v tlačenici s ostatními o darwinovské 'přežití nejschopnějších.' Pokud je tu tento důraz pouze na naše vlastní přežití, skončí to vytlačením vlivu našich skutků na druhé a naše okolí, ochuzení našeho pravého lidství.

Není divu,že v tomto pohledu na svět tato myšlenka možného integrálního spojení mezi námi a Božskou skutečností se zdá nepředstavitelnou. Věci se ale mění, jak budeme zkoumat příští týden

Kim Nataraja
upraveno z knihy V tanci s vlastním stínem

týdenní nauka křesťanské meditace wccm.org

ilustrační obrázek: notarim via Visual hunt /  CC BY-NC-ND

Obálka

Milí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé akademie, nové číslo našeho časopisu Dialog Evropa XXI, 1 - 4/2019, které dostáváte do rukou, shrnuje činnost naší akademie za rok 2019. Úvodním příspěvkem tohoto čísla jsou rozhovory k jubileu sv. Cyrila a k tématu sv. Cyrila a Metoděje s arcibiskupem olomouckým Mons. Janem Graubnerem, s nitranským biskupem prof. Mons. Viliamem Judákem a exarchou doc. Mons. Ladislavem Hučkou, administrátorem řeckokatolické církve v České republice. Hlavní témata představují významné akce MSKA pořádané v roce 2019, které byly zaměřeny jak na významná historická výročí, tak i na aktuální témata. Představují významná jubilea roku 2019, jejichž připomenutí jsme zorganizovali či se na nich podíleli. Více se dočtete zde.

Logo CMKA

Registrováno na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 5224
ISSN 1210 - 8332 (tištěná verze)
Číslo účtu: 2901407106 / 2010

Kontakty

  • E-mail: redakce@dialogevropa21.cz
  • Telefon: +420 732194741
  • Poštovní adresa: Wurmova 11, 77900 Olomouc
  • Odpovědný redaktor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček

Administrace | Vytvořil Mouser.cz, 2017

E-časopis Dialog Evropa XXI je financován z projektu nadace ČEZ.

Sponzoři

LogoLogoLogoLogoLogo

Partneři

LogoLogoLogoLogoLogoLogoLogo