Co činí naši meditaci křesťanskou?

Téma: Spiritualita
Vydáno: 22.9.2018
Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda, PsL, PD, MTh
Zpět

Disciplínu meditace lze v té či oné formě nalézt ve všech hlavních světových náboženstvích. Je to v podstatě způsob pozornosti, způsob jak plně zaměřit mysl jedním směrem. Je to způsob očištění mysli ode všech povrchních myšlenek tak, aby náš předmět pozornosti byl především v našem vědomí a povede nás mimo hmotný svět do Boží skutečnosti, ať už to nazýváme jakkoli.

V našem moderním světě je meditace však často užívána pouze jako relaxační technika. Výzkum prokázal, že meditace přináší důležité fyziologické důsledky pro tělo – snížení frekvence dechu, krevního tlaku a srdečního tepu - ‚relaxační odpověď – skrze odbourání důsledků stresu. Tato redukce stresu pomáhá nejen při fyzických neduzích, ale také při úzkosti, depresi a dokonce i snášení bolesti. Snižuje nutkání přítomné v mnoha druzích závislosti, jež jsou často negativním způsobem snahy snížit stres. Pacienti trpící vážnými nemocemi, jako je srdeční nemoc a rakovina shledávají, že toto snížení napětí pomáhá jejich všeobecnému zdraví, duševnímu výhledu a dokonce se zdá, že zastavuje či zpomaluje postup nemoci.

Proto je lehce pochopitelné, že mnozí používají meditaci čistě pro její zdravotní blahodárné účinky jako relaxační techniku proměňující tělo a mysl. Je úžasné zastavit neustále brebentící mysl, je úžasné dát si ‚přestávku‘ od starostí, úzkostí, nadějí a strachů, jež nás obecně sužují, zastavit odčerpávání energie mysli točící se stále kolem dokola. Byla by to ovšem zmeškaná příležitost. Meditace je čímsi více, než jen její fyziologické a emoční účinky pro tělo. Ony jsou pouze prvním krokem na cestě proměny naší mysli k jasnému vidění a celkovému uvědomění. Jak nedávno řekl Laurence Freeman, v naší tradici relaxujeme, abychom mohli meditovat, nikoli meditovat abychom relaxovali. Pro toho, kdo vážně meditaci praktikuje, je relaxace těla vnímána pouze jako příprava, vedoucí ke skutečnému účelu meditace: ponechávání našeho řádného vědomí – našich myšlenek, obrazů a emocí dočasně za sebou a tedy vstupu do následného ticha, vyššího uvědomění přebývajícího uprostřed našeho celkového bytí, našeho skutečného já, jež je jedno s Boží přítomností. Toto uvědomění jiného způsobu bytí proměňuje naše obyčejné vědomí a tím také náš postoj a chování v každodenním životě. Zásadně nás promění z lidí žijících na povrchu v plně žijící lidské bytosti. Dovolí nám uskutečnit náš plný potenciál, což doporučují všechna světová náboženství a tradice moudrosti: „Přišel jsem, aby měly život, a měly ho v hojnosti“ (Janovo evangelium 10)

John Main řekl, že „Důvodem meditace v křesťanské tradici je to, že věříme, že Ježíš poslal svého Ducha, aby přebýval v našich srdcích. Nebo jinými slovy: Boží Duch, Duch Stvořitele vesmíru přebývá v našich srdcích, a je v tichu láskyplným vůči všemu. Meditovat znamená být otevřen Duchu Lásky, Duchu Božímu.“

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
z archívu týdenní nauky wccm.org, rok 1, dopis 16

zdroj obrázku: Visualhunt.com