Zpráva o činnosti pobočky MSKA ve Šlapanicích v roce 2016

Vydáno: 23.2.2017
Autor: Administrátor
Zpět

V roce 2016 pokračovala práce místní pobočky MSKA ve Šlapnicích, kde uspořádala čtyři zajímavé akce. První z nich bylo povídání emeritního profesora Masarykovy univerzity, psychologa Vladimíra Smékala o smyslu života. Téměř padesát posluchačů se sešlo 21. dubna na přednášce Smysl života a jak žít, kde se mohli seznámit s úvodem do logoterapie – nauce o smyslu života, jak ji založil Viktor Emanuel Frankl, židovský psycholog s českými kořeny, učitel a přítel profesora Smékala. Člověk bytostně hledá smysl, nemůže žít bez naděje a smyslu svého života, který si může vybrat a zvolit z mnoha nabídek. Dát životu smysl v pojení V. E. Frankla, znamená zamířit k sebepřesahujícím hodnotám, činům a prožitkům, z nichž největší je láska. V takovém pojetí života člověk nalézá štěstí, tady i utrpení může mít svůj smysl.

V pátek 3. června, u příležitosti 12. farního víkendu, jsme společně s farností Šlapanice nabídli široké veřejnosti koncert kapely Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou. Koncert se uskutečnil na nezvyklém místě, přímo na náměstí s dominantou
kostela Nanebevzetí Panny Marie. Organizátoři využili zahrádku cukrárny i restaurace, která nabídla ke koupi drobné občerstvení. Teplé počasí pátečního podvečera, skvělá muzika, pohotové a vtipné průvodní slovo Jiřího Pavlici, to vše způsobilo nezapomenutelný
duchovní zážitek. O úspěchu této organizačně náročné akce svědčil potlesk téměř pětisetčlenného nadšeného publika.

Další přednáškou, která proběhla 16. září v kostele, jsme se vrátili k temnějším stránkám života a historie naší země. S přednáškou Pronásledování křesťanů v komunistickém Československu se zaměřením na popravené kněze, k nám zavítal historik Jan Růžička, který se také významně podílí na přípravě kanonizace dvou zavražděných kněží. Jan Bula a Václav Drbola byli v padesátých letech minulého století popraveni v komunistickém vězení ve vykonstruovaném politickém procesu vražd v Babicích.

V podobném duchu pokračovala 24. listopadu beseda s Pavlem Friedem, židem, který přežil holocaust. Jeho vzpomínky na Terezín se prolínaly se fi lozofi ckou otázkou viny a svědomí jednotlivce a celého národa. V duchu názvu besedy, že Dobro a zlo je v každém z nás, jsme se všichni mohli zamyslet nad tím, zda se mohou podobné věci opakovat, zda je dnešní člověk manipulovatelný a ovladatelný. Pan Fried si plně zasloužil naše poděkování a obdiv.

Mgr. Lenka Klašková