Svatý Konstantin – Cyril jako překladatel - prof. Ladislav Tichý, Th.D.

Ilustrace
Téma: Vzdělání, Teologie, Historie
Vydáno: 4.2.2020
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

LITURGICKO-AKADEMICKÉ KOLOKVIUM K UCTĚNÍ SV. CYRILA, SVĚTCE A FILOZOFA

Jméno sv. Konstantina-Cyrila (zemřel 14. 2. 869 ve věku 42 let v Římě) je spojováno s titulem „Filosof“. Toto označení dostal Konstantin-Cyril už za svých studií na univerzitě v Cařihradě. Ale byl tak označen především během svého vlastního univerzitního působení v tomto městě. Tento titul „Filosof“ znamenal, že Konstantin byl pokládán za vynikajícího učence, za geniálního myslitele.[1] Konstantinova genialita se projevovala nejen v jeho schopnostech filosofovat. V následujícím zamyšlení půjde především o jeho schopnosti jako překladatele. Nemůže se však jednat jenom o úzce omezený smysl schopného profesionála v překládání, ale musí nutně jít o souvislost s celým Konstantinovým životním dílem, tj. s tím, co ho hodnotí více než jako „Filosofa“. Je to fakt, že byl apoštolem i učitelem Slovanů, že je uctíván jako svatý Konstantin-Cyril a že byl spolu se svým bratrem Metodějem jmenován spolupatronem Evropy.

Překladatel musí mít nepochybně jazykové znalosti na patřičné úrovni. Sv. Konstantin-Cyril znal několik jazyků. Ovládal nesporně velmi dobře svou mateřštinu, tj. řečtinu. Její hovorová podoba se však už tehdy jistě dost lišila od klasického i biblického jazyka. Ale v písemných projevech užíval jazyka literární tradice. Musíme předpokládat, že Konstantin ovládal jistě také latinský jazyk. V 8. kapitole Života sv. Konstantina-Cyrila čteme o Konstantinovi: „Když dospěl do Chersonu, naučil se tam židovské řeči a knihám a překladem osmi částí mluvnice ještě víc do ní vnikl.“[2] Jednalo se asi o překlad do řečtiny. Také se tam vypráví o jistém Samaritánovi, který disputoval s Konstantinem. Když Samaritán přinesl samaritánské knihy, Konstantin si je vyprosil, „zavřel se doma a oddal se modlitbám a od Boha osvícen začal číst knihy bez chyby.“[3] Ve stejné kapitole Života sv. Konstantina-Cyrila je také sporné místo, protože ve staroslověnském textu se doslova mluví o tom, že Konstantin na Chersonu našel evangelium a žaltář psaný „ruskými písmeny“. Dnes ovšem převládá názor, že se tím myslí syrský jazyk. Konstantin by pak také ovládal syrštinu (v tom smyslu rovněž překládá toto místo J. Vašica: „syrskými písmeny“[4]).

Konstantin-Cyril ovšem ovládal nepochybně velmi dobře slovanský jazyk, tj. staroslověnštinu. Naučil se tzv. soluňsko-makedonský dialekt slovanštiny. Se slovansky mluvícími lidmi se mohl setkat i v samotné Soluni (mohli to být např. i ti, kteří sloužili v jeho rodném domě). V Životě sv. Metoděje 5 říká císař Michael Konstantinovi: „Soluňané všichni mluví čistě slovansky.“[5] Existuje i názor, že soluňští bratři byli rodem Slované.[6] Konstantin-Cyril vynalezl hlaholské písmo a byl také hlavním aktérem překladů do staroslověnštiny, které vznikly za jeho života. Za Konstantinovo dílo lze pokládat několik překladů do staroslověnštiny. Ještě před odchodem na Velkou Moravu byl zřejmě přeložen evangeliář. Na Moravě potom byla přeložena všechna čtyři evangelia. Zbývající knihy Nového zákona (tzv. Apoštol) byly přeloženy také na Velké Moravě (J. Vašica uvádí jako překladatele Cyrila a Metoděje[7]). Mezi nejstarší staroslověnské překlady se počítá také žaltář, který přeložil Konstantin-Cyril na Velké Moravě. Překlad celého Starého zákona už jistě Konstantin-Cyril nedokončil. Mezi badateli je sporné, zda to zvládl později sv. Metoděj.[8] Konstanin-Cyril ovšem zřejmě přeložil tzv. liturgii sv. Petra, tj. římskou liturgii, jejíž zlomky jsou v Kyjevských listech. Konstantin překládal však podle již existujícího řeckého překladu, i když také vliv latinského znění je v textu možné vystopovat.[9] Sv. Konstantin-Cyril je rovněž pokládán za autora zpovědního řádu velkomoravského, ve kterém odborníci nacházejí formulace opírající se o původně starohornoněmecké texty.[10]

Nejjistěji a nejnázorněji je překladatelské umění sv. Konstantina-Cyrila poznat na překladu evangelií. Uveďme několik příkladů (podle F. Grivce). Řecký výraz χώρα, který prvotní význam „krajina, území, země“ je jak v Lk 12,16 („Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo“), tak v Jan 4,35 („podívejte se na pole: jsou už bílá ke žním“) přeložen pomocí lahodného výrazu niva. Na druhém místě má např. latinská Vulgáta méně vhodně (ale i Neovulgáta z r. 1979) „regiones“, tj. „krajiny, území“ (už nejstarší česká Bible drážďanská ze 14. století má právě „krajiny“[11] podle latiny). V Lk 2,44 se vyskytuje řecké slovo συνοδία, které označuje „skupinu společně cestujících, skupinu poutníků“. Staroslověnský překlad má na tomto místě elegantní slovo družina.[12] Rukopisy staroslověnského překladu se někdy liší, takže nemusíme mít jistotu o podobě prvotního znění. Možná však byly různé varianty hned na počátku, protože nejvhodnější překlad nebyl úplně jasný. Tak je to snad u známého textu v Mt 16,18 „na té skále zbuduji svou církev“. Některé rukopisy mají překlad na semь Petrě (např. Codex Assemani), některé na semь kamene (např. Codex Zographensis). Podle F. Grivce pocházejí obě varianty od Konstantina. První bývá počítána jako nepřeložený text. Ale neplatí to úplně, protože v ní není užito ukazovací zájmeno ženského rodu, tj. vazba na sej petrě, ale zájmeno mužského rodu (na semь Petrě), vztahující se k Petrovi. Nedostatkem tohoto překladu pro čtenáři neznalé řečtiny je ovšem to, že v něm není vyjádřen význam „skála“ u jména Petr.[13] V Mt 6,19n. („neshromažďujte si poklady na zemi … ale shromažďujte si poklady v nebi“) je vidět snaha napodobit hříčku se slovy v původním řeckém textu (θησαυρίζετε … θησαυρούς) překladem ne sъkrivaite sъkrovištь na zemlji … sъkrivaite … sъkrovišta na nebese, kde sъkrovište má význam „poklad“, ačkoliv původní význam tohoto slova je „skrýše“.[14]

Překladatelské dílo sv. Konstanttina-Cyrila těsně souvisí s jeho misijní činností. Hlasatel evangelia se musí přiblížit jeho adresátům i jazykem. V 3. sloce cyrilo-metodějské písně „Bože, cos ráčil“ jsou slova: „Jazykem rodným Boží chválu pěli, mateřskou řečí knihy svaté psali, získali láskou Kristu národ celý, život nám na vše věky zachovali.“[15] To je také vyjádření cyrilometodějského misijního díla. Tak by mělo vypadat misijní dílo Církve i dnes.

 

[1] Srov. F. Grivec, Konstantin und Method: Lehrer der Slaven, Wiesbaden: O. Harrassowitz, 1960, s. 32.

[2] J. Vašica, Literární památky epochy velkomoravské: 863–885, Praha: Vyšehrad, 1996, s. 236.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] Vašica, Literární památky, s. 281.

[6] B. Zlámal, Svatí Cyril a Metoděj, Řím: Křesťanská akademie, 1985, s. 42, jmenuje jako zastánce tohoto názoru J. Vašicu. Sám však říká, že pro „slovanský původ není dokladů“.

[7] Vašica, Literární památky, s. 39.

[8] Viz Vašica, Literární památky, s. 40–42.

[9] Srov. Vašica, Literární památky, s. 55.

[10] Viz Vašica, Literární památky, s. 58.

[11] V. Kyas (ed.), Staročeská Bible drážďanská a olomoucká: Kritické vydání nejstaršího českého překladu bible ze 14. století, I: Evangelia, Praha: Academia, 1981, s. 302.

[12] Viz Grivec, Konstantin und Method, s. 198.

[13] Grivec, Konstantin und Method, s. 204.

[14] Viz Grivec, Konstantin und Method, s. 200.

[15] Kancionál: společný zpěvník českých a moravských diecézí, Praha: Zvon, 1990, s. 484.

ObálkaMilí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé akademie, časopis Dialog Evropa XXI. 1-4/2018 vychází jak v elektronické podobě na webu mska-akademie.cz,tak i v tištěné formě. Nové číslo našeho časopisu, které dostáváte do rukou, prezentuje výběr nejdůležitějších akcí naší akademie za rok 2018. Úvodním příspěvkem tohoto čísla je rozhovors ostravsko-opavským pomocným biskupem Mons. Martinem Davidem, ve kterém hovoří o povolání k této službě a jejím naplňování. Hlavní témata představují čtyři významné akce MSKA pořádané v roce 2018, které jsme zorganizovali či se na nich podíleli. Byly zaměřeny jak na významná historická výročí, tak ina aktuální témata.
Více se dočtete zde.

Logo MSKA

Registrováno na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 5224
ISSN 1210 - 8332 (tištěná verze)
Číslo účtu: 2901407106 / 2010

Kontakty

  • E-mail: redakce@dialogevropa21.cz
  • Telefon: +420 732194741
  • Poštovní adresa: Wurmova 11, 77900 Olomouc
  • Odpovědný redaktor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček

Administrace | Vytvořil Mouser.cz, 2017

E-časopis Dialog Evropa XXI je financován z projektu nadace ČEZ.

Sponzoři

LogoLogoLogoLogoLogo

Partneři

LogoLogoLogoLogoLogoLogoLogo