Působení církve ve školství v české společnosti a vzdělávaní v MSKA - prof. Ladislav Tichý, Th.D.

Téma: Vzdělání, Teologie, Historie
Vydáno: 4.8.2021
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

Hlavním posláním církve je hlásat evangelium a posvěcovat věřící. Ale Církev od začátku věděla, že musí mít zájem o celého člověka. K celistvosti člověka patří také jeho vědomosti a jeho celkové vzdělání. To nutně potom vedlo církev rovněž k činnosti ve sféře školství.[1] Ve středověku fungovaly katedrální a farní školy. Církev stála také u zrodu univerzit. V naší vlasti to byla nejstarší univerzita ve střední Evropě, založená Karlem IV. v Praze r. 1348.

V Olomouci byla založena univerzita r. 1573 povýšením jezuitské koleje. Od novověku se potom budovaly církevní školy na všech stupních. Ačkoliv stát převzal organizaci školství, především zajištění základního vzdělání, církev se starala o to, aby přispěla ke vzdělávání a ke správné výchově. Proto budovala školství na všech stupních.

Ve 20. století byla tato činnost narušena totalitními režimy. Za 2. světové války to bylo uzavření českých vysokých škol nacisty, což postihlo bohoslovecké fakulty na univerzitách v Praze a v Olomouci, a také rušení středních škol vedených řeholníky. Ještě mnohem větší byl zásah státu proti církvi po nástupu komunistického režimu v r. 1948. Církevní školy byly zestátněny nebo úplně zrušeny. V r. 1950 byly zrušeny bohoslovecké fakulty na univerzitách v Praze a v Olomouci. V Čechách a na Moravě byla ponechána pouze jedna katolická teologická fakulta. Byla v Praze, mimo univerzitu, a byl jí dán název Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta, tedy titul, který měla fakulta v Olomouci ve svazku Univerzity Palackého do r. 1950. V r. 1953 byla fakulta přesunuta z Prahy do Litoměřic v severních Čechách. Tam fakulta fungovala až do r. 1990. Počet studujících bohoslovců byl omezován a celá činnost byla kontrolována státem.

V r. 1968 v souvislosti s uvolněním za tzv. „pražského jara“ byla snaha obnovit bohosloveckou fakultu v Olomouci. Ale 21. srpen 1968 tuto snahu ohrozil. Podařilo se však otevřít v Olomouci fakultu aspoň jako pobočku CMBF v Praze-Litoměřicích. Na podzim 1968 začala výuka na fakultě a duchovní výchova v kněžském semináři. Z Litoměřic přišel 2. ročník bohoslovců z Moravy a Slezska a do 1 ročníku byli přijati prakticky všichni zájemci. Zcela novou skutečností byla možnost, aby teologii studovaly také ženy. Bylo jich několik, většina z nich ze Slovenska. Fakulta nebyla ve svazku univerzity. Ale především v první době byly vztahy s Univerzitou Palackého dobré. Bylo to např. v souvislosti s událostmi kolem smrti Jana Palacha pozvání k diskuzím o protestu či stávce studentů na počátku r. 1969 (bohoslovci slíbili modlitební účast, více nemohli riskovat). Když byl 10. června 1969 v arcibiskupském paláci v Olomouci udělen čestný doktorát teologie spisovateli Dominiku Peckovi, slavnosti se zúčastnili také rektor UP (prof. J. Metelka) a děkan Lékařské fakulty (prof. M. Obručník).[2] V r. 1969 mohl nastoupit do Olomouce ještě nový první ročník. Ale záhy se projevila síla normalizace. Ministerstvo kultury nařídilo, že na olomoucké fakultě mohou dostudovat dosavadní studenti, ale další ročníky už nemohou být otevřeny. Olomoucká fakulta tak existovala pouze v letech 1968 až 1974. Potom zůstala jediná katolická teologická fakulta na území dnešní České republiky až do roku 1990 pouze v Litoměřicích. Byla pod dozorem státu a přijímání studentů bylo nadále omezováno, např. i nemožností studovat pro ty, kteří už měli jednu vysokou školu. Ale už v roce 1989, byť těsně před Listopadem, bylo už cítit určité uvolnění, a to i ohledně uvedeného omezení. Ovšem 17. listopad 1989 přinesl naprosto jinou atmosféru a nové naděje. Fakulta v Litoměřicích dokončila studijní rok 1989-90. Na jaře 1990 byla přijata do svazku Univerzity Karlovy v Praze a pro nový studijní rok se přestěhovala do Prahy. Na podzim 1990 byla obnovena fakulta v Olomouci a 22. října 1990 došlo k slavnostnímu začlenění Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty do svazku Univerzity Palackého v Olomouci (v r. 1992 byl její český název změněn na Cyrilometodějská teologická fakulta). Na území České republiky jsou v současnosti tři katolické teologické fakulty: Katolická teologická fakulta Karlovy univerzity v Praze, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (založená 1991, z církevního hlediska funguje jako diecézní institut). Na Karlově univerzitě v Praze jsou ještě dvě nekatolické fakulty: Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta. Po Listopadu 1989 se mohlo opět začít rozvíjet církevní školství na všech stupních. V současnosti[3] např. existuje 30 mateřských škol zřízených římskokatolickou církví (např. Církevní mateřská škola Ovečka v Olomouci upoutává i kolemjdoucí vylepenými obrázky v oknech). Dále je to 27 základních škol vedených katolickou církví (zřízených biskupstvími nebo řeholními společnostmi). Katolických gymnázií je 19 (také pod patronací diecézí nebo řeholních společností). Vedle toho pak existuje dalších 13 katolických středních škol. Potom je to šest vyšších odborných škol katolické církve a 21 katolických školských zařízení a středisek volného času (z nich je sedm středisek saleziánských). Mezi školská zařízení se také počítají kněžské semináře v Praze a v Olomouci. Z nekatolických církví má relativně vysoký počet škol Českobratrská církev evangelická, celkem 18 (k nim např. patří také Konzervatoř evangelické akademie v Olomouci, která sídlí v bývalém kanovnickém domě na Wurmově ulici č. 13). Pak existuje 24 církevních škol dalších zřizovatelů (např. zřizovatelem Církevní základní a mateřské školy v Třinci je Slezská církev evangelická a.v.). V České republice jsou celkem tři mezinárodní organizace pro křesťanské vzdělávání (z toho dvě katolické).

K rozšiřování vědomostí a ke vzdělávání neslouží pouze školy. Jsou to např. přednášky organizované nejrůznějšími církevními subjekty. Speciální orgán představuje Moravskoslezská křesťanská akademie. Byla založena v roce 1990 (v roce 2020 byl její název změněn na Cyrilometodějská křesťanská akademie). Ve vedení Akademie se už vystříalo několik osob. Od r. 2017 ji vede (s titulem prezident) ThDr. ICLic. Jiří Koníček. Hlavní činnost CMKA spočívá v organizování přednášek, které připravují místní pobočky. Tyto přednášky nabízejí různá témata, od převážně duchovních až po poučné třeba z oblasti zeměpisu, kultury nebo sportu. Ale všechno zapadá do křesťanského pohledu na život. Akademie vydává časopis Dialog Evropa XXI (od r. 2017 v plnosti v elektronické podobě). Kromě přednášek se už také např. v Olomouci organizovaly speciální kurzy (např. o českých překladech Bible) pro menší počet účastníků. Také se počítá s vytvořením klubů, kde by bylo možné probírat různé otázky i formou diskuze. Všechno má sloužit rozšíření vzdělání, které přispívá k růstu osobnosti.

Působení církve ve školství i v dalších vzdělávacích institucích je velmi důležité. Ovšem předpokládá velkou zodpovědnost. Ti, kdo jsou předmětem a adresáty vyučování a vzdělávání by se měli nějakým způsobem setkat s Boží dobrotou, která má vyzařovat z těch, kdo vyučují a vzdělávají. Jak by tento cíl mohl být poškozen až zmařen, ukazují případy zneužití studentů či chovanců ve školách či internátech v některých sousedních zemích. Proto učitelé a vychovatelé musejí být ryzími lidmi, v nichž Kristovo evangelium je přítomno v nezkrácené podobě. K tomu mají napomáhat nejen představitelé církve, ale s nimi také další osoby, kteří tvoří vyvolený lid Boží.

Ilustrační fotografie jsou použity z https://cmtfup30.cz/fotogalerie/ a z archívu CMKA.

Prof. Ladislav Tichý, Th.D. je český římskokatolický teolog, duchovní, kanovník olomoucké metropolitní kapituly a profesor novozákonní biblistiky na Cyrilometodějské teologické fa-kultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1992 habilitován na (CMTF UP Olomouc) s účinností od 1. března 1993. V roce 2005 byl jmenován profesorem. V letech 1991 až 1997 byl děkanem fakulty.