POSELSTVÍ CÍRKVE PRO DNEŠNÍ SITUACI: „KRISTUS JE NADĚJE PRO POKOJ V EVROPĚ“

Téma: Vzdělání, Teologie, Společnost, Historie, Filosofie, Etika
Vydáno: 27.10.2017
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

Vážení europoslanci a pracovnící  Evropského parlamentu,

při  bohoslužbě jsme prosili o milost pokoje a míru pro Evropu a potřebnou moudrost a požehnání poslancům k naplňování služby lidu evropských národů. Věřící a církev se přispívají k rozvoji míru a pokoje modlitbou a svoji angažovanosti, ale především poselství pro Evropu a svět v dnešní situaci.

Při příležitosti 60. výročí podepsání Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství v Římě  si připomínáme, že Evropské společenství se utvářelo v poválečném období, kdy vyvstala potřeba řešit nové politické uspořádání evropských státu a vzájemné pokojné soužití a praktické fungování v mírových podmínkách. Toto zásadní politické řešení bylo v rukou politických představitelů vítězných velmoci, zakladatelem a otce myšlenky Evropské unie byl představitel Velké Británie Winston Churchill Zkušenosti z druhé světové války jej přesvědčily, že mír může zaručit jedině sjednocená Evropa. Jeho cílem bylo v Evropě jednou provždy vymýtit zlo nacionalismu a rozpoutávání válečných konfliktů. Při uskutečňování projektu vzájemné spolupráce a soužití sehrál rozhodující roli politický představitel partnerské země Německá Konrád Adenauer, pragmatický demokrat a neúnavný sjednotitel. Zásadní a rozhodující osobností – otcem evropské unie se stal politický představitel Francie Robert Schumann, který je označován za architekta projektu evropské integrace. V deklaraci se uvádí: „Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují. Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku.

Za prvopočátek současných snah o evropskou integraci se pokládá Evropské společenství uhlí a oceli, založené 18. dubna 1951 v Paříži. Smlouva o ESUO byla podepsána na 50 let, vstoupila v platnost 23. července 1952 a pozbyla platnosti dne 23. července 2002. Na základě jedné ze dvou tzv. Římských smluv, a to Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, která byla podepsána v Římě v roce 1957 vzniklo Evropské hospodářské společenství. Současně byla podepsána Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). V roce 1992 byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, která také změnila název Evropského hospodářského společenství na „Evropské společenství".

Zakladatelské osobnosti byli ve svých snahách motivování svoji  hlubokou křesťanskou vírou příspívat ke smíření s Bohem a mezi sebou navzájem  v pokojném spoupráci a soužití. Církev věrna svému poslání  přinášela  radostnou zvěst o Krisu jako jediné naději pro pokoj v Evropě. Chceme si připomenout důležité poselství, které přináší církev ústy Petrova nástupce dv duchu prorockého a učitelského poslání hlásá radostnou zvěst o Kristu - Světlu národů, Spasiteli světa a Knížete pokoje, dárce pravého míru a pokoje.

Katolická církev ve svém vztahu k politickému společenství hájí principy vzájemné nezávislosti a spolupráce v oblastech společného zájmu. Role církve spočívá v podpoře a spolupráci s politickými představiteli státu v oblastech společného zájmu. Zásadním a společným zájmem je zachování míru a zajištění pokojné soužití všech lidí. Katolická církev prostřednictvím svého Učitelského úřadu církve, ústy svých nejvyššího představitel papeže podává nauku k naléhavým otázkám života společnosti., mezi něž je aktuální otázka odvrácení nebezpečí a hrozby války a zachování míru.

Encyklika Jana XXIII. o míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě z 11. dubna 1963 je rozhodujícím dokumentem pojednávajícím o otázce míru. Počátky a důvod této encykliky bylo, že Jan XXIII. byl postaven před zcela nový problém: zajištění světového míru, který byl v šedesátých letech ohrožen mocenským bojem. Její optimistický tón vzbudil u katolíků i nekatolíků živý ohlas. V situaci dnešního ohrožení míru, teroristických útoku a migrace s tím spojená zní poselství této encykliky s mimořádnou aktuálnosti a naléhavosti a proto je důležité si dnes znovu připomenou toto poselství pokoje.

Encyklika odmítá násilí a diskriminaci, vyzývá k toleranci, porozumění a spolupráci v mezinárodních vztazích a k důslednému dodržování lidských práv. Požaduje dále zákaz atomových zbraní, ukončení závodů ve zbrojení a zahájení odzbrojovacího procesu pod mezinárodní kontrolou. Mír bude podle jejích slov zajištěn jen tehdy, bude-li založen na pravdě, vybudován na zásadách spravedlnosti, oživován láskou a uskutečňován ve svobodě. V lidských právech můžeme vidět parafrázi a aplikaci zlatého evangelijního pravidla: Všechno, co chcete, aby lidé dělali vám, dělejte i vy jim (srov. Mt 7,12). Toto pravidlo bylo známé jak v antickém světě, tak u židů i křesťanů; tvoří tedy etické jádro, které může sloužit jako univerzální základ morálky.

Aktualnost učení  této encykliky zaznívá v těchto  důležitých pasáží: 1. Mír na zemi, tuto horoucí touhu lidí všech dob, nelze, jak známo, uskutečnit a upevnit bez posvátného zachovávání řádu, který ustanovil Bůh. 5. Stvořitel přece vtiskl do lidské přirozenosti řád: řád, který svědomí člověka odhaluje a přikazuje mu jej bezvýhradně zachovávat: "Tím jen ukazují, že obsah zákona mají vepsán ve svém srdci; jejich svědomí o tom vydává svědectví." Jak by tomu ostatně mohlo být jinak? Každé dílo Boží totiž podává zprávu o nekonečné Boží moudrosti: zprávu tím jasnější, čím větší dokonalostí je obdařeno.

Článek 35 -Soužití v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě - zdůrazňuje podmínky pro  zachování míru : 35  Proto je třeba pokládat soužití lidí za spořádané, plodné a v souladu s lidskou důstojností tehdy, spočívá-li na pravdě; svatý Pavel nás takto napomíná: "Proto nechte lhaní a každý mluvte se svým bližním pravdu. Patříme přece všichni k sobě jako údy." To se jistě podaří, bude-li každý náležitě uznávat jak svá práva, tak své povinnosti vůči druhým. Lidské soužití pak bude navíc takové, jaké jsme právě nastínili, když se občané, vedeni spravedlností, vynasnaží ctít práva druhých a plnit své povinnosti; dají-li se vést takovou láskyplnou péčí, že potřeby druhých budou cítit jako svoje a učiní druhé účastnými na svém blahu, a budou usilovat o to, aby se po světě mezi všemi lidmi šířily nejlepší duchovní hodnoty. Ale ani to nestačí; neboť lidské soužití se vytváří svobodně, v souladu s důstojností občanů, kteří byli přírodou obdařeni rozumem, a proto přijímají riziko své činnosti.

V kapitole "Zůstává velký úkol" se v článku 163. říká: K nejzávažnějším úkolům lidí dobré vůle je tedy nutno připojit především ten, že vedeni a vzděláváni pravdou, spravedlností a láskou, mají v lidském společenství vytvářet nové vztahy: totiž mezi jednotlivci, mezi občany a jejich státy, mezi státy navzájem a konečně mezi jednotlivci, rodinami, mezičlánkovými organizacemi a státy na jedné straně a společenstvím všech lidí na druhé straně. Tento úkol ať všichni ocení jako nadmíru vznešený; může z něho totiž vzejít pravý mír podle řádu stanoveného Bohem.

Článek165 poukazuje na důležitost  souladu  vnitřího řádu  s řádem společenským, kde se uvádí: Neboť v lidské společnosti jistě nezavládne mír, nezavládne-li mír v srdci každého člověka, nebude-li každý v sobě zachovávat řád, jehož zachovávání přikázal Bůh. V této věci vyzývá sv. Augustin člověka takto: "Žádá si tvá duše být způsobilá a zvítězit nad tvými vášněmi? Ať se podrobí tomu, co je vyšší, a zvítězí nad tím, co je nižší; a bude v tobě mír: pravý, bezpečný, spořádaný. Jaký že je řád tohoto míru? Bůh poroučí duši, duše tělu; nic není nad to spořádanějšího."

Papež v závěru  připomíná, kdo je pravým dárcem pokoje a naděje pro Evropu. V článku 167 - Kristus – Kníže pokoje  se uvádí:  "Jako – byť slabý a nehodný – náměstek toho, kterého prorok v Božím obdarování věšteckým duchem nazval Knížetem pokoje, pokládáme za svou povinnost zasvětit své úvahy, snahy a síly podpoře obecného blaha všech lidí. Mír je prázdné slovo, neproměňuje-li se v řád, který jsm plné naději naznačili tímto okružním listem; v řád založený na pravdě, vybudovaný podle požadavků spravedlnosti, prohloubený a naplněný opravdovou láskou a konečně uskutečňovaný ve svobodě. Článek 168. Tento úkol nutno pokládat za tak ušlechtilý a vznešený, že ho člověk sám, byt má dobrou a chvályhodnou vůli, nikterak nemůže dosáhnout jen svými silami. Aby totiž lidská společnost byla co možná nejvěrnějším obrazem království Božího, k tomu je naléhavě třeba pomoci shůry. Článek 171. "Tento mír, který nám přinesl božský Vykupitel, si tedy na něm horoucími modlitbami vyprošujme. Nechť on vymaže ze srdce lidí vše, co může mír ohrozit. Kéž všechny lidi přetvoří ve svědky pravdy, spravedlnosti a bratrské lásky. Kéž kromě toho osvítí ty, kdo vládnou národům, aby spolu s patřičným blahobytem zabezpečili svým občanům i překrásný dar míru. A konečně nechť Kristus podnítí vůli všech lidí, aby strhli hradby, jež rozdělují jedny od druhých, aby posílili svazky vzájemné lásky, aby měli porozumění pro druhé, aby odpustili všem, kdo jim ukřivdili. Tak tedy z jeho popudu a v jeho jménu ať se všechny národy chovají navzájem jako bratři, ať u nich vzkvétá a povždy vládne vytoužený mír."

V prostorách Evropského parlamentu je  umístěno   starší zobrazení mapy Evropy jako šlechetné dámy a kde  Bohemia - Česká země je v srdci Evropy. Přimomínám to  dobu, kdy naše země byla středem  Evropy  za vlády českého krále a císaře římského, Karla IV.  Tento moudrý vládce a Otec vlasti císař Karel IV., k jehož osobním vlastnostem patřila hluboká zbožnost, byl si dobře vědom své odpovědnosti vůči Bohu. Vyjádřil to ve slovech: „Vždyť moc vám byla dána od Hospodina a vládu vám svěřil Nejvyšší. On si ověří vaše skutky a přezkouší záměry.“ Zlatá brána svatovítské katedrály, kterou procházeli králové a vládcové, zobrazuje Poslední soud, aby si uvědomili, že jediným Králem a Soudcem je Kristus Král, kterému se budou zodpovídat ze své vlády. Zamysleme se nad naplňováním služby lidu, ze které se budeme zodpovídat Bohu, který je svěřil do vaší péče.

Při této bhoslužbě konané v meditační   v Evropském Parlamentu EU prosme za  poslance  EU, ale také za zastupitele pralamentní demokracie v naší zemi v podle výzvy Písma svatého: „Modlete se za všechen lid a všechny, kdo mají moc, aby mohli dobře vládnout, aby milovali svůj lid, sloužili mu a byli pokorní“. Tímto způsobem chceme vyjádřit spoluúčast věřících občanů na zajištění a vytváření obecného - společenského dobra, k němuž patří mír a pokoj jako nezbytná podmínka pokojného soužití všech občanů bez rozdílu náboženského vyznání a politického přesvědčení.