EKONOMIE A SVOBODA UMĚNÍ

Ilustrace
Téma: Společnost, Právo, Etika
Vydáno: 11.6.2018
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

„Plakala, ale brala. A čím více plakala, tím více brala.“ Nevíme, zda Fridrich II. tato jízlivá slova na adresu Marie Terezie skutečně řekl. Výborně se však hodí pro popis situace kolem uvedení hry „Naše násilí a vaše násilí“ režiséra Olivera Frljiče na brněnském festivalu Divadelní svět. Představení obsahuje řadu značně problematických míst, důvodem k protestům je především urážlivá scéna, ve které Kristus znásilňuje muslimku.

Ředitel Národního divadla Brno reagoval na oprávněnou kritiku s příznačnou povzneseností. Dramaturgickou radu festivalu prý tvoří „vysokoškolsky vzdělaní dramaturgové všech brněnských divadel“, kteří jsou „erudovaní odborníci s přehledem o aktuálním dění
v evropském divadle“
. Není zřejmé, jak vysokoškolské vzdělání dramaturgů a jejich odborná erudovanost dokáží proměnit vulgaritu v umění, ale nešť – diskuse o podstatě a smyslu umění, diskuse o tom, co ještě je umění a co je již jen pouhá pokleslá provokace, jsou předem odsouzeny k nezdaru. Otevřený dopis ovšem pokračuje upozorněním, že „hlavním tématem letošního ročníku festivalu“ je svoboda, a divák se může „svobodně rozhodnout, zda je to které představení zajímá, zda jsou ochotni je sledovat a vést s jeho tvůrci vnitřní dialog.“

Je bezpochyby známkou vrcholné svobody, že nemusíme z výchovných důvodů chodit na podobné hry povinně. Diskuse o smyslu a podstatě umění je věčná, diskuse o tom, co ještě je umění, a co už jen prostá, hloupá snaha šokovat, je nekonečná. Diskutovat naopak nepotřebujeme o smyslu a podstatě kultury. Latinské slovo cultura znamená zušlechťování, vzdělávání. Kultura musí člověka kultivovat, jinak není kulturou ale jen prázdnou marketingovou skořápkou.

Uvedení hry „Naše násilí a vaše násilí“ samozřejmě musíme kritizovat coby ryzí nekulturu. V době, kdy nejzákladnější hodnoty naší společnosti – rodina, národ, osobní svoboda jedince – čelí nepřetržitým útokům, kdy je jejich smysl dennodenně zpochybňován, nemáme právo ohrožovat je rezignovaným přihlížením.

Frljič v rozhovoru pro Divadelní noviny loni v listopadu řekl: „Jsem přesvědčen, že každý skutečný umělec musí být levicový“. V tomto výroku je obsaženo vše o jeho chápání svobody. Ve skvělém novém světě levicových liberálů má konzervativec pouze tři základní lidská práva: platit daně, nechat se za ně urážet – a mlčet. Údajná svoboda uměleckého projevu tak rozděluje společnost na „my“ a „oni“. „My“, říkají tvůrci, máme svobodu urážet Vás a Vaše hodnoty. „Oni“ mají jen svobodu mlčet. Nemlčí-li, jsou prý cenzoři, nikoli liberálové.

Levicoví liberálové nepochopili, že k svobodě patří odpovědnost. Nepochopili, že znakem svobodné demokratické společnosti je právo na svobodu projevu, ovšem toto právo musí svobodu respektovat. Sami svobodu omezují, když nutí ty, koho uráží jejich hraní si, aby jim jejich obživu financovali. V duchu moderní salonfähig levice očekávají, že ti, koho urážejí, jim budou platit, aby v urážení mohli svobodně pokračovat.

Čeština má pro takové jednání krásný výraz: pokrytectví. Festival loni žádal ministerstvo kultury o dotaci ve výši 4 020 000 korun. Přidělena mu sice byla částka „jen“ poloviční, ovšem s pochvalou, že se festival „Zaměřuje se též na kvalitní výběr inscenací vodných pro mládež a rodiny s dětmi.“ Tvůrci, stejně jako kdysi Marie Terezie, vydatně pláčou nad údajnými křivdami kritiků, ale ještě vydatněji berou jejich (naše) peníze. Pokud vstupenka stojí 250 Kč a festival čerpá městské, krajské a státní dotace, aby byl vůbec uskutečnitelný, pak onen neviditelný daňový poplatník – paní učitelka z Frýdlantu nebo prodavačka z Aše – přispívá návštěvníkovi festivalu na jeho lístek. Zřejmě nikoli náhodou slovo pokrytec pochází z řeckého „hypokrités“, tedy herec.

Ekonom má jednu obrovskou výhodu: nepotřebuje diskutovat ani o podstatě umění, ani
o oprávněnosti cenzury. Stačí mu volný, ničím a nikým nesvazovaný trh. Dokonce i ti, kdo dramaturgii festivalu kritizují, však na obranu státní podpory vznesou zásadní námitku: málokteré divadlo se prý dnes dokáže samo uživit. Velké umění prý lidé nepodporují, na kvalitu se prý nechodí, trh prý oceňuje jen prvoplánové frašky.

Jakkoli to pro levicového liberála může být nepochopitelné, „velké“ umění existovalo dokonce
i v době předdotační a předgrantové. Čerpal snad státní podporu Moliére jako ředitel kočovné společnosti? Žádal o krajský grant Antonín Dvořák, podporovalo ministerstvo kultury Karla Čapka? Byly by Lakomec, Novosvětská nebo R. U. R. lepší, kdyby se jejich tvůrci nemuseli starat sami o obživu a dostali granty?

Umění, včetně divadelního, si musí vybrat. Může se samozřejmě i nadále nechat vydržovat z peněz daňových poplatníků. Pak se však musí smířit tu s oprávněnou kritikou, pokud klesne až do bahna frljičovské úrovně, tu se zásahy těch, kdo o rozdělování dotací rozhodují. Může být také svobodné a nezávislé, ale pak si musí umět na sebe samo vydělat.

Volat po cenzuře smysl nemá. Cenzurou by se všichni aktéři pouze pasovali do role mučedníků trpících za svobodu umění, což by jim v jejich další ničivé činnosti jen pomohlo. Mlčet k nepravostem však také nelze. A tak nám zbývá jediné: stále znovu trpělivě vysvětlovat, že kultura, která nekultivuje, si na sebe musí vydělat sama. Ať trh sám rozhodne, zda její cena odpovídá hodnotě.

Autorka: ing. Hana Lipovská

 

ObálkaMilí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé akademie, časopis Dialog Evropa XXI v roce 2017 prochází výraznou proměnou ve formě vydávání. Bylo zahájeno vydávání časopisu v elektronické formě, které je nyní výchozí formou prezentace MSKA a nahrazuje dosavadní tištěnou formu. Plánované je rozdělení struktury a obsahu článků časo-pisu Dialog. Elektronická verze propojená s webem MSKA bude obsahovat formy mediální komunikace, tištěná forma bude v upravené formě obsahovat výběr článků – studii a samostatně budou vycházet publikované výstupy z pořádaných akcí. V tomto přechodném období za rok 2017 vychází tištěná forma časopisu Dialog Evropa XXI uspořádána ještě podle dosavadní formy strukturálního uspořádání a z výběru článků prezentovaných v elektronické podobě. Více se dočtete zde

Logo MSKA

Registrováno na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 5224
ISSN 1210 - 8332 (tištěná verze)
Číslo účtu: 1342357389 / 0800

Kontakty

  • E-mail: redakce@dialogevropa21.cz
  • Telefon: +420 537 021 342
  • Poštovní adresa: Smetanova 14, 602 00 Brno
  • Odpovědný redaktor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček

Administrace | Vytvořil Mouser.cz, 2017

E-časopis Dialog Evropa XXI je financován z projektu nadace ČEZ.

Sponzoři

LogoLogoLogoLogoLogo

Partneři

LogoLogoLogoLogoLogoLogoLogo