25. výročí úmrtí kardinála Františka Tomáška

Vydáno: 4.8.2017
Autor:
Zpět

Z života Františka Tomáška (30. června 1899 - 4. srpna 1992) bych připomenul jeho studium na gymnáziu v Olomouci a seminární formaci ve stejném městě. Na kněze byl vysvěcen arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem v červenci 1922 a následně působil jako katecheta v Olomouci a v Kelči u Hranic. V roce 1934 se stal asistentem pro pedagogiku a katechetiku na CMBF v Olomouci, kde získává i doktorát z teologie. Na fakultě přednášel i po válce až do uzavření školy v roce 1950, o rok dříve přijal biskupské svěcení z rukou tehdy internovaného olomouckého arcibiskupa J. K. Matochy. Po uzavření fakulty působil ve farnosti Bohušov u Krnova, zde byl zatčen a dopraven do internačního pracovního tábora v Želivě. Po propuštění ze čtyřleté internace nastoupil jako administrátor v Moravské Huzové. 18. února 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze, Tomášek převzal arcidiecézi 11. března. Papež Pavel VI. jmenoval Františka Tomáška v roce 1976 kardinálem a pražským arcibiskupem. Od roku 1974 zůstal po léta jediným veřejně působícím biskupem v Čechách a do roku 1987 i na Moravě. Pastýřským listem z 29. listopadu 1987 vyhlásil "Desetiletí duchovní obnovy národa" jako přípravu na milénium mučednické smrti sv. Vojtěcha. Na svatořečení Anežky České vedl v listopadu 1989 pouť věřících z Československa do Říma. Ve dnech 21. a 22. dubna 1990 mohl ještě uvítat papeže Jana Pavla II. v Praze. V roce 1991 byl zproštěn svého úřadu pražského arcibiskupa, kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let. Ze života biskupa Tomáška bych vyzvedl jeho osobnost, jako „stratéga koexistence“ mezi církví a komunistickým režimem, což mu umožnilo být přítomen všem čtyřem koncilním zasedáním, kde pronesl pět příspěvků ke sněmovním jednáním, jimiž se zapsal do dějin koncilu. V diskusi o manželství a rodině přišel s návrhem zřídit mezinárodní organizaci, jež by pomáhala mladým manželským párům vytvořit si vlastní domov. V diskusi o laicích přišel s poukazem na to, že apoštolát laiků by měl začínat v rodině. V diskusi o církvi v dnešním světě podal návrh na zřízení sekretariátu pro sociální spravedlnost při římské kurii. V diskusi o ekumenismu požadoval společnou modlitbu za jednotu církve, zavedení „Dne pokání“ za hříchy proti jednotě a za včlenění ekumenické problematiky do katechismů. Nejvýznamnější příspěvek se týkal sjednocení s pravoslavím, požadoval všeobecný sněm pravoslavných a katolických biskupů. Jeho návrh byl ceněn pravoslavnými pozorovateli. Za významný krok v životě kardinál Františka Tomáška je třeba spatřovat vyhlásšení Desetiletí duchovní obnovy církve a českého národa a jeho projev z 25. listopadu 1989 v chrámě sv. Víta při děkovné bohoslužbě za svatořečení Anežky České: "V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!"