Setkání evropských duchovně doprovázejících (SDE) 18-22 duben 2018

Vydáno: 1.5.2018
Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda, PsL, PD, MTh
Zpět

Duchovní doprovázení je Božím darem, který se projevuje jako schopnost podpořit člověka, aby ve svém životě zahlédl dílo Ducha Svatého. Odpovídá na hledání smyslu života, Boží vůle, naslouchání pohybu Ducha v životě člověka. Může probíhat ve skupinách, ale je častějším zvykem je praktikovat jako setkání dvou lidí – doprovázejícího a doprovázeného. Ti, kdo takovouto službu nabízejí, se potřebovali setkávat a sdílet, stejně jako to potřebují všichni, kdo se věnují službě lidem.

Společenství evropských duchovních průvodců vzniklo vyčleněním z celosvětové organizace duchovně doprovázejích (Spiritual Directors International - SDI), které má sídlo ve Spojených Státech. V Evropě existovaly tři zóny Anglie, Irsko a kontinentální Evropa. Členové SDI zodpovědní za Evropu se několikrát sešli a domluvili se na prvním evropském setkání duchovních průvodců, které se pak v roce 2000 konalo v bývalém klášteře Loccum v Dolním Sasku nedaleko Hannoveru, kam se sjelo 21 účastníků. Osloveni průběhem setkání se dohodli na příštím setkání v Belgii a od té doby každý rok probíhá setkání duchovních průvodců na jiném místě v Evropě, kde se členové prohlubují v této službě, poznávají místo, kulturu a tedy i charakter duchovního doprovázení v pořádající zemi. Od vzniku společenství proběhlo již 19 setkání v Německu, Belgii, Finsku, Francii, Dánsku, Litvě, České republice, Maďarsku, Španělsku, Holandsku, Norsku, Maltě, Irsku, Slovinsku, Polsku, Velké Británii a letos v Itálii.

Letošní setkání se konalo v Maguzzano, dříve benediktinském opatství založeném v 9. století, zničeném a znovu vystavěném, kam přišli a kde žili na začátku dvacátého století trapističtí mniši z Alžírska. V současnosti na místě působí komunita sv. Jana Calabria. Místo se jmenuje dům duchovnosti, centrum ekumenismu a mezináboženského dialogu. Na začátku programu představili místní členové komunity osobnost sv Jana Calabria (žil v letech 1873-1954), svatořečeného Janem Pavlem II, který se věnoval chudým, mládeži a seminaristům. Leželo mu také na srdci setkávání a modlitba různých církví a který toužil po tom, aby Maguzzano bylo právě místem takovýchto setkávání.

Setkání SDE začalo přivítáním předsedkyně evropského společenství doprovázejících a také místní komunitou, spojené s večeří a následnou vstupní modlitbou, kde mohl každý představit symbol Boží něžné péče o člověka. Představení a symboly byly dokladem různých zážitků takovéto Boží péče o každého člověka a symboly byly poté uloženy na místo viditelné všem po celou dobu tohoto shromáždění. Večer pak a všechny ostatní večery byly naplněny setkáváním členů spojeným s ochutnáváním potravin a nápojů, které měli jednotliví účastníci setkání přivézt. České pivo a Becherovka byly účastníky přijímány s velkou vděčností…

Následující den a každé další ráno se nabízelo na rajském dvoře kláštera rozcvičení těla pohybem. Během dopoledne jsme také mohli následovat řízenou meditaci spojenou s uvědoměním si vlastního těla, jeho vnímání a pak si uvědomovat situace ve kterých se v našem životě projevila Boží něžná péče. Odpoledne bylo nabídnuto několik pracovních setkání (workshopů) na témata osoby Jana z Kalábrie, ale také duchovního rozlišování, spirituality pozdější části lidského života, zapojení techniky uvědomování pocitů (Focusing) a jeho využití v duchovním doprovázení. Následovala přednáška s diskuzí vedená bratrem Johnem z komunity v Taizé, který přijel aby nás seznámil s praxí duchovního doprovázení na tomto místě vyhledávaném mladými i dospělými z různých částí světa i církví.

Během těchto dní se konalo také výroční setkání členů společenství, seznámení s jejich finanční situací a volbami do výkonné rady společenství. Jako každý rok proběhla autobusová a částečně pěší pouť, tentokrát na nedaleké mariánské poutní místo, jedno z nejvýše položených poutních míst Madonna della Corona. Poutní chrám je jedinečný svou polohou ve skále a tomu odpovídajícím architektonickým pojetím.

Kromě společné modlitby a bohoslužeb byl jeden den setkání stráven v tichu, kdy jsme mohli užívat krásného počasí a velkého prostoru kláštera s olivovníky a místy k meditaci a modlitbě.

Sdružení se snaží také dávat při svých setkáních místo místnímu umění a kultuře a na sobotní večer byl pozván pěvecký alpinistický sbor z Verony s písněmi oslavující statečnost horalů a nádheru okolních hor.

V poslední den setkání kromě voleb proběhlo také představení místa příštího setkání, které se má odehrát v duchovním centru nedaleko rumunské Bukurešti. Odpoledne jsme strávili praxí v tzv. triádách, tedy trojicích, ve kterých jsme měli možnost vyměnit si role duchovního průvodce, doprovázeného a pozorovatele. Bylo možné zakusit, že za krátkou chvíli je možné dostat se na hlubinu duchovního života skrze sdílený prožitek.

V pondělí a následujících dnech se více než 60 účastníků pocházejících z různých církví a zemí rozjíždělo do svých zemí (Finska, Maďarska, Velké Británie, Irska, Malty, Německa, Dánska, Holandska, Litvy, Islandu, Rumunska, Kanady, Lotyšska, Polska, Estonska, Itálie, České republiky, ale i mimoevropských zemí Kanady a USA), aby povzbuzeni a upevněni vzájemným sdílením mohli pokračovat ve službě duchovního doprovázení na místech, kde žijí a působí.

Jindřich Kotvrda

zdroj obrázku: Wikimedia Commons