RECENZE - FRANTIŠEK SUŠIL A KOLEGOVÉ BRNĚNSKÉHO ALUMNÁTU

Ilustrace
Vydáno: 18.4.2019
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

František Sušil a významní kolegové brněnského alumnátu, vydala MSKA, Olomouc 2018, editor ThDr. ICLic. Jiří Koníček, Vydala MSKA, Olomouc 2018, s. ?, ISBN:

 František Sušil (1804 – 1868), významný básník, literát, teolog a biblista, se někdy označuje jako buditel a vlastenec, a to nikoli neprávem, neboť neboť v jeho době neměla tato slova ještě negativní nádech. v polovině 19. století je věrnost duchovní a náboženské tradici něčím, co vyrůstá ze samotné identity, o niž se opírá skutečná kultura našeho lidu. A těžko zde můžeme vynechat přívlastky „slovanská“ i „moravská“.

Sušil, rodák z Nového Rousínova, studuje piaristické gymnázium v nedaleké Kroměříži a poté bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze v roce 1827 působí na různých kaplanských místech na Brněnsku a nakonec se roku 1837 stává profesorem biblistiky na brněnském bohosloveckém ústavu.

Jak v úvodním příspěvku Sborníku připomíná editor Jiří Koníček: „Alumnát byl místem vzdělávání a šíření češtiny a literatury. Bohoslovci byli vyučováni a seznamováni s dobrou českou literaturou... Byli poradci, šiřiteli literatury a později jako kněží budovateli farních knihoven, mezi bohoslovci byly pořádány časté rozpravy a probírány všechny důležité otázky víry a vědy, národnostní a literární, které hýbaly tehdejším světem... v alumnátu byly pořádány slavnosti slovanské akademie.“ Vycházely zde osvětové časopisy a silně se rozvíjela myšlenka slovanské vzájemnosti.

I v dějinách české literatury nalezneme vysoce pozitivní hodnocení brněnských alumnů v kontextu národního obrození.

Literárními historiky je Sušil řazen do školy Čelakovského, která se vyznačuje důrazem na tvorbu ohlasovou a vlasteneckou, a jsou to právě moravské národní písně a tradiční lidová poezie, které kněze, básníka a sběratele lidové slovesnosti Františka Sušila spojují s moravskými poutními mariánskými místy - se Svatým Hostýnem či Velehradem. Ruku v ruce s tím jde pak jeho zaměření cyrilometodějské.

Jak v úvodním slově ke Sborníku připomíná brněnský biskup mons. Vojtěch Cikrle: „Milenium příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu se stalo mocným impulsem pro rozsáhlou a hlubokou přípravu jak náboženskou, tak národnostní. Sám Sušil se na ní angažoval velmi významným způsobem. Mimo jiné se v roce 1849 podílel na vzniku olomouckého časopisu Cyril a Metod a o rok později v Brně na založení „Dědictví sv. Cyrila a Metoděje“, které se stalo platformou pro šíření mravnosti, vzdělanosti a vlastenectví mezi lidovými vrstvami obyvatelstva. Za jeho žáka a pokračovatele panslavistické cyrilometodějské myšlenky je možné považovat Antonína Cyrila Stojana.“

Se Svatým Hostýnem a jeho historií jsou spojeny motivy Sušilovy básnické tvorby, ale i symbolický závěr jeho života nedaleko od tohoto poutního místa.

Těžištěm Sborníku je však Sušilovo působení pedagogické. Jak připomíná v dalším příspěvku „František Sušil jako vyučující na brněnském alumnátu“ Hynek Šmerda: „Od svého jmenování profesorem biblického bohosloví Nového zákona dne 20. února 1837 setrval ve svém úřadě až do své smrti, tedy celých 31 let.“ Vychoval zde celé generace svých následovníků a významných kněží i literátů jako např. Pavel Vychodil, Josef Pospíšil nebo Vladimír Šťastný. Ovládal několik světových, klasických i biblických jazyků. Překládal církevní otce, hymny a poezii. Důraz kladl na to, aby si budoucí kněží dobře osvojili znalost Nového zákona, včetně „naučení se celých kapitolek nazpaměť.“

Hynek Šmerda pak v dalším příspěvku upozorňuje, že „Sušilovým největším vzdělávacím dílem, můžeme říci také celoživotním dílem (pracoval na něm téměř 30 let), ve kterém se soustředila vlastní Sušilova teologická práce, je překlad a teologický i historicko filologický komentář celého Nového zákona, který se pohyboval na samé hranici tehdy dosažitelného vědeckého poznání. Vycházel v letech 1863 až 1872 v Dědictví sv. Prokopa v osmi svazcích. Dohromady toto úctyhodné dílo tvoří 2 750 stran, tištěných ve dvou sloupcích.“

Biblickému dílu Františka Sušila se v dalším příspěvku věnuje Ladislav Tichý, který si všímá i jazykové stránky jeho díla a teologického pojmosloví v kontextu doby.

Připomeňme už jen výčtově i další zajímavé příspěvky tohoto Sborníku: Práce Františka Sušila s literárními zdroji při tvorbě komentářů k Novému zákonu (Jiří Janalík), Darwinismus v díle Josefa Pospíšila a poukaz na jeho přínosy v oblasti trinitologie (Ctirad V. Pospíšil), Matěj Procházka – život, osobnost a dílo (Veronika Řeháková), Digitalizace časopisu Museum bohoslovců

českoslovanských (Eduard Krumpolc), Přínos Františka Sušila a jeho družiny k soudobému církevnímu a národnímu dění na Moravě (Andrea Zobačová).

Celý Sborník je výsledkem kvalitní práce odborného redakčního týmu. Díky MSKA se čtenářům dostává vzácná příležitost docenit duchovní a literární dědictví této osobnosti, jejích spolupracovníků i následovníků.

Jak správně konstatuje editor Jiří Koníček: „Bohatá a významná činnosti brněnského alumnátu je nejen inspirací pro aktivity MSKA, ale i výzvou k tomu, jak navázat a rozvíjet tuto bohatou tradici vzdělanosti a kultury směrem k otevřenosti, odborné diskusi a k širokému společenskému dialogu.“ Pokud takovou výzvu označíme přívlastkem „buditelská“, pak možná právě v současné době pocítíme její potřebnost a naléhavost.

 

Petr Cekota

ObálkaMilí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé akademie, časopis Dialog Evropa XXI. 1-4/2018 vychází jak v elektronické podobě na webu mska-akademie.cz,tak i v tištěné formě. Nové číslo našeho časopisu, které dostáváte do rukou, prezentuje výběr nejdůležitějších akcí naší akademie za rok 2018. Úvodním příspěvkem tohoto čísla je rozhovors ostravsko-opavským pomocným biskupem Mons. Martinem Davidem, ve kterém hovoří o povolání k této službě a jejím naplňování. Hlavní témata představují čtyři významné akce MSKA pořádané v roce 2018, které jsme zorganizovali či se na nich podíleli. Byly zaměřeny jak na významná historická výročí, tak ina aktuální témata.
Více se dočtete zde.

Logo MSKA

Registrováno na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 5224
ISSN 1210 - 8332 (tištěná verze)
Číslo účtu: 2901407106 / 2010

Kontakty

  • E-mail: redakce@dialogevropa21.cz
  • Telefon: +420 732194741
  • Poštovní adresa: Wurmova 11, 77900 Olomouc
  • Odpovědný redaktor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček

Administrace | Vytvořil Mouser.cz, 2017

E-časopis Dialog Evropa XXI je financován z projektu nadace ČEZ.

Sponzoři

LogoLogoLogoLogoLogo

Partneři

LogoLogoLogoLogoLogoLogoLogo