Téma: Vzdělání, Teologie, Historie
Vydáno: 4.2.2020
Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček
Zpět

Dne 11. května  2019 na Velehradě se uskutečnil mezinárodní kongres hnutí „Europa Christi“ na téma „Aby všichni byli jedno“ o poslání evangelizace svatých Cyrila a Metoděje - správného modelu inkulturace pro Evropu. Hlavním organizátorem zasedání bylo hnutí Europa Christi vedené inf. Ireneuszem Skubisem a spoluorganizátorem akce bylo Arcibiskupství olomoucké pod záštitou arcibiskupa olomouckého Mons. Jana Graubnera, metropolity moravského. Velehradský kongres byl zahájen zpěvem sboru řeckých katolických kněží z Prešova v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Potifikální mši svatou celebroval arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner, který v úvodu přivítal účastníky a vzácné hosty, mimo jiné zástupce biskupských konferencí Polska, Ukrajiny, Běloruska, České republiky, Slovenska, členy sdružení „Europa Christi“ a poutníky děkanátu Valašské Klobouky.

Na začátku mše sv. vystoupil zakladatel hnutí Evropa Christi prelát Ireneusz Skubiś, který připomněl slova svatého Pavla apoštola „grati estote“ (být vděčný) a uvedl, že Hnutí „Europa Christi“ chce být výrazem vděčnosti Bohu za dílo stvoření, vykoupení a posvěcení. Moderátor hnutí Europa Christi zdůraznil, že „toto dílo má otevřít Evropu pro Krista. Hnutí Europa Christi dnes říká Evropě, aby otevřela dveře Kristu. Evropa může být spasena pouze Kristem. Žádná politická strana to neudělá.“ Připomněl myšlenku sv. Jana Pavla II., který uvedl, že „Evropa je Evropa dvou plic“. Hnutí „Europa Christi“ usiluje o obnovu smyslu a vnitřní síly Evropy, protože ateismus ničí její význam. Vyjádřil vděčnost, že svatý křest přijali Poláci od Čechů a nyní Poláci chtějí Čechům pomoci návratem ke křtu a závazkům z něho plynoucích získat láskou Kristu národ celý.

Poté zaznělo pozdravné poselství prešovského arcibiskupa Rościsława, metropolity pravoslavné církve českých zemí a Slovenska, který poukazoval na roli apoštolů Slovanů v evangelizačním díle v Evropě. Připomněl, že „Svatí Cyril a Metoděj splnili misijní příkaz Krista a obohatili Evropu křesťanskými zásadami života. Evropská civilizace by měla čerpat z misionářské práce.

Kazatelem byl vojenský ordinář Slovenska biskup František Rábek, který ve své homilii poukázal na to, že svatí Cyril a Metoděj, jako hluboce věřící misionáři, si byli vědomi toho, že jejich samotné úsilí nestačí, aby křesťané na Velké Moravě poznali a vnitřně žili svou víru. Byli si vědomi toho, že je to především Boží milost. Ve své homilii se zaměřil na slova modlitby Pána Ježíše, ve které prosí „aby všichni byli jedno”. Zdůraznil, že Evropa potřebuje duchovní jednotu podle vzoru jednoty v Nejsvětější Trojici. Jednota je zapotřebí, aby lidé věřili v Krista. Jednota je Boží dar, není to jen lidské úsilí.

Mše svatá byla završena adorací Nejsvětější svátosti za nová kněžská povolání a obnovu rodin a svátostným požehnáním.

Po mši svaté se účastníci shromáždili ve Slovanském sále Stojanova gymnázia, kde byl zahájen III. Kongres hnutí Europa Christi, na kterém se vědci, odborníci z České republiky, Polska a Slovenska zabývali tématem „Evangelizační poslání svatých Cyrila a Metoděje - správný model inkulturace pro Evropu“.

V první části byl přednesen pozdravný list kardinála Stanisława Dziwisze, bývalého osobního tajemníka papeže svatého Jana Pavla II., ve kterém bylo připomenuto, že misionářské dílo svatých Cyrila a Metoděje se stalo cestou a prostředkem vzájemného poznání a jednoty různých národů rodící se Evropy a poskytlo dnešní Evropě společné duchovní a kulturní dědictví. Kardinál Dziwisz zdůraznil, že sv. Cyril a Metoděj při naplňování svého vlastního charismatu rozhodujícím způsobem přispěli k budování Evropy nejen jako společenství křesťanské víry, ale také jako státního a kulturního organismu. Kardinál Dziwisz mimo jiné napsal: „Je nezbytné, aby vědomí tohoto duchovního bohatství, které se stalo součastí jednotlivých společenství evropského kontinentu, pomohlo nastávajícím generacím ve vzájemném respektu k právům každého národa, pro společné dobro našeho kontinentu a budoucnost člověka na zemi“.

Kongres také svým listem pozdravil arcibiskup Wacław Depo, metropolita Częstochowy, který ve svém dopise napsal: „Most mezi životem a vírou, který přínáší evangelium, byl postaven ve střední a východní Evropě spojením tradice východu a západu na čtyřech „pilířích“, které přímo spojují Boha s etikou, náboženství se společenským životem, časnost s věčností a individuální svět člověka se vším univerzálním stvořením. Sjednocení těchto dimenzí bylo posláním spolupatronů Evropy, svatých Cyrila a Metoděje.“

V druhé části vystoupili přímí účastníci a hlavní referenti kongresu. První vystoupení patřilo olomouckému arcibiskupu a moravskému metropolitovi Mons. Janu Graubnerovi. V úvodu poukázal, že kongres se koná ve Slovanském sále, na jehož stěnách jsou obrazy měst slovanských národů připomínající unionistické kongresy, pořádané k vzájemnému poznání, dialogu, sjednocení katolického a pravoslaveného vyznání. Arcibiskup uvedl, že myšlenkou sjednocení se zabývali toeologové a církevní činitelé, ale práce byla roztříštěná, proto přišel arcibiskup A. C. Stojan s myšlenkou unionistických kongresů na Velehradě. Velehradské sjezdy uvedly do pohybu velké hnutí, které ovlivnilo celou církev, a staly se mohutným hlasem víry a naděje. Arcibiskup olomoucký zdůraznil, že myšlenka unionismu našla svoji odezvu v učení II. vatikánského koncilu o ekumenismu a mezináboženském dialogu. Slova k myšlence unionisktických zjezdu navazovala na dřívější promluvu, kterou pronesl k tomuto tématu olomoucký arcibiskup v Sandoměři na svátek sv. Cyrila a Matoděje 2007. V této promluvě arcibiskup mimo jiné připomenul: „Unionismus byl v dějinách někdy spojován s vedlejšími cíli národnostními a politickými. Těchto chyb se velehradské sjezdy uchránily. Vždy stavěly na první místo cíle náboženské. Formulovaly správné obecné zásady, na nichž budovaly koncepci jednoty církve a jejího obnovení. Ukazovaly směr dalšího teologického vývoje, který se projevil naplno až na II. vatikánském koncilu. Byly to zvláště tyto zásady: rovnost obou stran, otevřenost teologického bádání, aktivní podíl laiků na spolupráci a na odpovědnosti za osudy křesťanstva, uznání viny za rozkol na obou stranách, tedy i na straně katolické, a přiznání ekleziálních hodnot pravoslavné církvi. Největší význam měla metoda sjezdů, tj. metoda dialogu“. V závěru arcibiskup připomněl, že Velehrad může být místem k pořádání podobných akcí inspirovanými odkazem unionistických sjezdů v současném dialogu a vzájemnému soužití mezi lidmi různého vyznání a přesvědčení.

Dalším hostem, který na kongresu vystoupil Marian Buczek, emeritní biskup diecéze Kharkivska-Dněpr na Ukrajině, který ve svém přispěvku zdůraznil, že „Evropa bez Krista, bez Církve, se rozpadne. Evropa je vlastí mnoha vlastí“. Další host kongresu Antonin Dydycz OFMCap, biskup diecéze Drohiczyn, ve svém vystoupení připomněl encykliku svatého papeže Jana Pavla II. „Aby všichni jedno byli“. Připomněl, že Druhým vatikánským koncilem vstoupila církev na cestu ekumenického hledání. Biskup Dydycz řekl, že je to povinnost křesťanského svědomí a připomněl, že svatí Cyril a Metoděj se ve své misijní otevřenosti v předávání víry a Písma nevázali na řečtinu a dali prostor slovanskému jazyku. Dále vystoupili akademičtí reprezentatni. Teolog a odborník na cyrilometodějskou tématiku a východní filozofii a spiritualitu prof. Pavel Ambroz ve svém příspěvku zdůraznil aspekt a charkater svatosti sv. Cyrila a Metoděje a jejich úcty, význam cyrilomotodějské poutní tradice a posvátného Velehradu. Profesor Józef Kulisz, SJ ve svém příspěvku „Diakonie církve v kontextu naší doby,“ připomněl, že obraz světa by měl být vykládán ve světle Božího zjevení a je nezbytné sloužit pravdě v novém kontextu. Na závěr dr. hab. Mirosław Sitarz (KUL Lublin) v referátu na téma „Evropská identita ve výuce Jana Pavla II.“ mimo jiné řekl, že péče o identitu Evropy znamená hledat duchovní a morální rozměr Evropy. Evangelium je zdrojem života pro Evropu. Společným jmenovatelem je dědictví hodnot zakotvených v evangeliu. Kongres byl zakončen opětně ve velehradské bazilice modlitebním zpěvem „Akatystem“ k uctění svatých Cyrila a Metoděje, který přednesl sbor řeckých katolických kněží z Prešova.

Velehradskému kongresu předcházel kongres v Czestochowe, pořádaný 13.–14. 2. 2019, ve výroční den 1150. výročí úmrtí sv. Cyrila, kde hlavním kazatelem byl olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Mons. Jan Graubner. Po velehradském kongresu se uskuteční v dalších dnech 22. června v Zalaváru v Maďarsku, 24. září v Nitře na Slovensku, další 30. září a 1.–2. října ve Lvově na Ukrajině a v závěru v Polsku 16.–17. října v Lublinu a 22. října ve Varšavě.

Mezinárodní kongres byl mimořádnou liturgickou, akademickou i kulturně-společenskou oslavou jubilea sv. Cyrila s připomenutím velkého evangelizačního díla sv. Cyrila a Metoděje a přinesl podněty k současné obnově Evropy a slovanských národů v návratu ke Kristu, jedinému Spasiteli, a šíření a přijetí radostné zvěsti k pokojnému soužití národů Evropy. Dokazem přadatelům kongresu hnutí Evropa Christi a povzbuzením pro účastníky jsou slova metropolity moravského Mons. Jan Graubera: „Evropa je dnes pro nás velkou výzvou k evangelizaci a ochraně křesťanských hodnot. Kéž by se podařilo probudit široké hnutí pro evangelizaci Evropy v duchu velkých věrozvěstů svatých bratří Cyrila a Metoda, jako v 19. století hnutí unionistické.“